Rickard Sandler

Rickard Sandler
Rickard Sandler
Stranická příslušnost
Členství	Sociální demokraté
Rodné jméno	Johannes Rickard Sandler
Narození	29. ledna 1884 ; Torsåker parish
Úmrtí	12. listopadu 1964 (ve věku 80 let) ; Q84495366
Choť	Maja Sandler
Rodiče	Johan Sandler
Alma mater	Uppsalská univerzita
Profese	school teacher in the Swedish school system, politik, spisovatel a překladatel
Podpis
Commons	Rickard Sandler
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rickard Johannes Sandler (29. ledna 1884 Torsåker – 12. listopadu 1964 Stockholm) byl švédský politik.^[1]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval filozofickou fakultu Uppsalské univerzity a pracoval jako učitel. Byl také šéfredaktorem deníku Ny Tid, přeložil do švédštiny Kapitál a založil vzdělávací organizaci Arbetarnas bildningsförbund.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vstoupil do sociálně demokratické strany, v roce 1912 se stal poslancem Riksdagu a v roce 1918 ministerským radou. Byl autorem marxisticky orientovaného programu strany.^[2] Roku 1920 se stal ministrem financí, zastával také funkce ministra bez portfeje a ministra obchodu. Poté, co předseda vlády Hjalmar Branting v lednu 1925 odstoupil ze zdravotních důvodů, stal se Sandler švédským premiérem, i když měl pouze 41 let a nebyl předsedou strany. Ve funkci vydržel pouze rok, pak vedl švédský statistický úřad.

V roce 1934 zastával funkci předsedy valného shromáždění Společnosti národů. V letech 1932 až 1936 a 1936 až 1939 byl ministrem zahraničí ve vládě Pera Albina Hanssona. Po vypuknutí zimní války požadoval vyslání švédských vojáků na pomoc Finsku s tím, že by působili pouze v týlu a do bojů se nezapojili, vláda se však rozhodla pro striktní neutralitu a Sandler na protest odstoupil z funkce.^[3]

Po odchodu z vlády byl krajským hejtmanem v Gävleborgu, po skončení druhé světové války vedl komisi vyšetřující fungování švédské tajné války. V letech 1947 až 1960 byl zástupcem Švédska u Organizace spojených národů. Roku 1954 byl přijat do Královské švédské akademie věd.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem Johana Sandlera, ředitele venkovské školy ve Västernorrlandu a poslance za Stranu liberální koalice. Jeho manželkou byla od roku 1909 Maja Sandlerová, rozená Lindbergová, která proslula jako organizátorka pomoci pro válečné sirotky. Jeho zálibou byla hudba, věnoval se také kryptografii, o níž napsal vědeckou práci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Rickard Sandler, Premier Of Sweden in 1925‐26. The New York Times [online]. 1964-11-13 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online.
↑ 21 Facts About Rickard Sandler [online]. Factsnippet [cit. 2023-09-20]. Dostupné online.
↑ GILMOUR, John. Sweden, the Swastika and Stalin: The Swedish experience in the Second World War [online]. 2010 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rickard Sandler na Wikimedia Commons
Svenskt biografiskt lexikon

[1] Rickard Sandler, Premier Of Sweden in 1925‐26. The New York Times [online]. 1964-11-13 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online.

[2] 21 Facts About Rickard Sandler [online]. Factsnippet [cit. 2023-09-20]. Dostupné online.

[3] GILMOUR, John. Sweden, the Swastika and Stalin: The Swedish experience in the Second World War [online]. 2010 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Premiéři Švédska

Louis De Geer st. (1876–1880) • Arvid Posse (1880–1883) • Carl Johan Thyselius (1883–1884) • Robert Themptander (1884–1888) • Gillis Bildt (1888–1889) • Gustaf Åkerhielm (1889–1891) • Erik Gustaf Boström (1891–1900) • Fredrik von Otter (1900–1902) • Erik Gustaf Boström (1902–1905) • Johan Ramstedt (1905) • Christian Lundeberg (1905) • Karl Staaff (1905–1906) • Arvid Lindman (1906–1911) • Karl Staaff (1911–1914) • Hjalmar Hammarskjöld (1914–1917) • Carl Swartz (1917) • Nils Edén (1917–1920) • Hjalmar Branting (1920) • Louis de Geer (1920–1921) • Oscar von Sydow (1921) • Hjalmar Branting (1921–1923) • Ernst Trygger (1923–1924) • Hjalmar Branting (1924–1925) • Rickard Sandler (1925–1926) • Carl Gustaf Ekman (1926–1928) • Arvid Lindman (1928–1930) • Carl Gustaf Ekman (1930–1932) • Felix Hamrin (1932) • Per Albin Hansson (1932–1936) • Axel Pehrsson-Bramstorp (1936) • Per Albin Hansson (1936–1946) • Tage Erlander (1946–1969) • Olof Palme (1969–1976) • Thorbjörn Fälldin (1976–1978) • Ola Ullsten (1978–1979) • Thorbjörn Fälldin (1979–1982) • Olof Palme (1982–1986) • Ingvar Carlsson (1986–1991) • Carl Bildt (1991–1994) • Ingvar Carlsson (1994–1996) • Göran Persson (1996–2006) • Fredrik Reinfeldt (2006–2014) • Stefan Löfven (2014–2021) • Magdalena Anderssonová (2021–2022) • Ulf Kristersson (od 2022)