Rasová diskriminace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rasová segregace, Georgia 1943 (Amerika, segregační éra)

Rasová diskriminace je jakákoliv diskriminace vůči skupinám lidí či jednotlivcům na základě rasy, barvy pleti nebo národnostního či etnického původu,[1] která často vede k rasové a etnické nerovnosti.[2] Následkem bývá znemožnění či omezení užívání lidských práv a svobod, a to v různých oblastech veřejného života. Rasová diskriminace se mimo jiné objevuje v politické, hospodářské, sociální a kulturní sféře.  

Rasová diskriminace ve školství[editovat | editovat zdroj]

Dle vědeckého zkoumání bylo zjištěno, že rasová diskriminace snižuje ekonomické postavení v dospělosti. Znesnadňuje totiž diskriminovaným přístup ke kvalitnímu základnímu a středoškolskému vzdělání. Také snižuje možnost přípravy na vysokoškolské vzdělání a zamezuje tak větším pracovním příležitostem.

Školy v segregovaných oblastech mají nižší úroveň vzdělávání, mají méně kvalitních učitelů, méně zdrojů a vyšší míru násilí, kriminality a chudoby.[3]

Rasová diskriminace v práci[editovat | editovat zdroj]

Rasová diskriminace se může objevovat i v pracovním prostředí.[4] Projevuje se například tím, že se zaměstnavatel rozhodne nepřijmout zájemce o práci na základě rasy bez podání jiného odůvodnění, nebo povýší méně kvalifikovaného pracovníka na úkor kvalifikovanějšího zaměstnance jiné rasy.

Rasová diskriminace ve zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Rasová diskriminace se projevuje i ve zdravotnictví. Výsledky studií popisují tento trend ve Spojených státech amerických,[5] Velké Británii[6] a na Novém Zélandu.[7]

Výzkumy ze Spojených států amerických poukazují na rozdíly ve zdravotní péči mezi bělošským obyvatelstvem a rasovými a etnickými menšinami. Prokazatelně se to týká lidí černé rasy, asijského obyvatelstva, původních obyvatel Ameriky a Američanů latinskoamerického původu. Tyto rozdíly existují i v případě srovnatelných údajů ohledně výše věku, příjmu a zdravotního pojištění. Rasová diskriminace pochází z celkového nastavení zdravotnického systému i z předsudků a stereotypů jednotlivých pracovníků. Odráží se v přístupu k péči i v její kvalitě. U rasových a etnických menšin se častěji objevují případy nedostatečné či špatné léčby a zanedbání pacienta.[8]

Rasová diskriminace se zároveň týká i zdravotní pomoci spojené s duševním zdravím.[9]

Dopady rasové diskriminace na zdraví[editovat | editovat zdroj]

Jakákoliv diskriminace ovlivňuje i zdraví. Rasová diskriminace má dopady jak na zdraví fyzické, tak i duševní. Vyvolává negativní emoce a snižuje sebekontrolu. Často také vede k nezdravému životnímu stylu v podobě užívání návykových látek, kouření či alkoholu.[10]

Jak ukázala studie, rasově diskriminované osoby často zažívají dlouhodobý stres. U černošských adolescentů ve věku 16-18 let má rasová diskriminace podíl na zdravotních problémech týkajících se zvýšené hladiny krevního tlaku, zánětu nebo BMI.[3]

Mezi černoškami ve Spojených státech vědci zjistili, že pasivní reakce na rasismus byly spojovány s vysokým krevním tlakem. Hladina krevního tlaku u nich byla nižší v momentě, když se za sebe ženy rázně postavily, například jen tím, že si o své zkušenosti promluvily s blízkými, anebo se snažily jednat. Černošky se navíc vyrovnávají s diskriminací na základě pohlaví mnohem častěji pasivním způsobem. Aktivní způsob řešení se jeví jako nejúspěšnější způsob řešení, ačkoliv i přesto mají lidé, co diskriminaci nikdy nezažili nebo nezažívají, výrazně lepší způsob života.[11]

To, jaký má na lidi diskriminace vliv, souvisí také s jejich kulturou. Asiaté nebo i obyvatelé Latinské Ameriky se v souladu s jejich kulturou spíše vyhýbají konfliktům a snaží se zachovávat mezilidské vztahy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. UN General Assembly resolution 2106 (XX). ,,International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination“. United Nations Human Rights, Office of the High Commissioner. (21. prosince 1965), https://www.ohchr.org/en/instruments-mechanisms/instruments/international-convention-elimination-all-forms-racial (staženo 2. prosince 2022).
  2. COHN, Samuel. Race and Gender Discrimination at Work. Milton: Routledge, 2000, 3-4.
  3. a b WILLIAMS, David R.; LAWRENCE, Jourdyn A.; DAVIS, Brigette A. Racism and Health: Evidence and Needed Research. Annual Review of Public Health. 2019-04-01, roč. 40, čís. 1, s. 105–125. Dostupné online [cit. 2022-12-03]. ISSN 0163-7525. DOI 10.1146/annurev-publhealth-040218-043750. PMID 30601726. (anglicky) 
  4. Racial Discrimination in the Workplace. Findlaw [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. NELSON, Alan. „Unequal treatment: confronting racial and ethnic disparities in health care“. In Journal of the National Medical Association. WASHINGTON: Natl Med Assoc, 2002, 666-668.
  6. WALLACE, Stephanie; NAZROO, James; BÉCARES, Laia. Cumulative Effect of Racial Discrimination on the Mental Health of Ethnic Minorities in the United Kingdom. American Journal of Public Health. 2016-7, roč. 106, čís. 7, s. 1294–1300. PMID: 27077347 PMCID: PMC4984732. Dostupné online [cit. 2022-12-03]. ISSN 0090-0036. DOI 10.2105/AJPH.2016.303121. PMID 27077347. 
  7. HARRIS, Ricci; TOBIAS, Martin; JEFFREYS, Mona. Effects of self-reported racial discrimination and deprivation on Māori health and inequalities in New Zealand: cross-sectional study. The Lancet. 2006-06-17, roč. 367, čís. 9527, s. 2005–2009. PMID: 16782491. Dostupné online [cit. 2022-12-03]. ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/S0140-6736(06)68890-9. PMID 16782491. (English) 
  8. EHLERS, Nadine a Leslie R. HINKSON. Subprime health: debt and race in U.S. medicine. Minneapolis, Minnesota: University of Minnesota Press, 2017, 9-11.
  9. WILLIAMS, Monica T., Daniel C. ROSEN a Jonathan W. KANTER. Eliminating race-based mental health disparities: promoting equity and culturally responsive care across settings. Oakland, CA: Context Press, an imprint of New Harbinger Publications, Inc., 2019.
  10. „Psychological impact of discrimination on health“ Wikipedia, 28. listopadu 2022, https://en.wikipedia.org/wiki/Psychological_impact_of_discrimination_on_health (staženo 2. prosince 2022)
  11. NOH, Samuel; KASPAR, Violet. Perceived Discrimination and Depression: Moderating Effects of Coping, Acculturation, and Ethnic Support. American Journal of Public Health. 2003-2, roč. 93, čís. 2, s. 232–238. PMID: 12554575 PMCID: PMC1447722. Dostupné online [cit. 2022-12-03]. ISSN 0090-0036. PMID 12554575.