První vláda Josepha Wirtha

První vláda Josepha Wirtha
Pořadí	pátá
Předseda	Joseph Wirth
Počet členů	12
Politické subjekty	Centrum, SPD, DDP,
Datum jmenování	10. květen 1921
Demise	22. říjen 1921
Důvod ukončení	protest proti rozhodnutí o rozdělení Horního Slezska
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

První vláda Josepha Wirtha byla vláda Německé říše v období Výmarské republiky, působila od 10. května 1920 do 25. října 1921.

Vláda měla 11 (později 12) členů a tvořila ji koalice Centra, Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a Německé demokratické strany (DDP). Ve vládě byli i dva nestraníci. Portfeje byly rozděleny v poměru 5:3:2. Menšinový kabinet disponoval 205 mandáty v 459 členném sněmu. Vláda skončila v říjnu 1921 na protest proti rozhodnutí Ligy národů ohledně rozdělení území Horního Slezska mezi Němce a Poláky.

Vznik vlády[editovat | editovat zdroj]

Předchozí vláda rezignovala 4. května 1921, když se nebyla schopná dohodnout na přístupu ke spojeneckému návrhu placení válečných reparací. Den na to dostalo Německo sedmidenní ultimátum ke schválení platebního plánu, jinak by dohodová vojska napochodovala do Porúří, průmyslového centra země. Německému sněmu trvalo do 10. května než našly strany shodu. Obě sociálnědemokratické strany (SPD a USPD) a katolické Centrum byli pro přijetí plánu. Němečtí demokraté byli názorově rozděleni a při hlasování opustili sněm. Lidovci se a nacionalisté z DNVP byli povětšinou proti. Sociální demokraté se pokusili vyjednat vládní koalici s Centrem a USPD, ale jako před rokem skončil pokus neúspěšně. Zástupci USPD odmítli vstoupit do koalice s nesocialistickou stranou, což Centrum bylo. Diskuze nad budoucím kancléřem se točila okolo jmen jako byl bývalý kancléř Gustav Bauer či další sociální demokrat Paul Löbe. Za Centrum byli za vhodné kandidáty považováni Konrad Adenauer či Joseph Wirth.

Politika vlády[editovat | editovat zdroj]

Vládu nakonec složil poslední jmenovaný, ministr financí v předchozí vládě, centrista Wirth. Dne 10. května představil sněmu svoji vládu, která nebyla zcela kompletní. Ministerstvo financí, zahraničí a obnovy bylo volné a dočasně vedené kancléřem. Do vlády se vrátil bývalý kancléř Bauer na pozici vicekancléře a bývalý vicekancléř Eugen Schiffer na pozici ministra spravedlnosti. Vláda šla před sněm s návrhem o placení reparací (celkem 132 miliard marek) a v poměru 220 ku 172 byl schválen. Vláda měla sice pouze 205 křesel ve 459 členném sněmu, ale němečtí demokraté se zdrželi hlasovaní a nezávislí sociální demokraté, tak i někteří poslanci lidovců hlasovali s vládou. Kabinet byl později doplněn o Walthera Rathenaua jako ministra pro obnovu a Friedricha Rosena jako ministra zahraničí. Ministerstvo financí si ponechal kancléř Wirth. Vláda se pokusila o výhodnější splátky reparací a uspěla u Francie. Dohodla se na rekonstrukcích zničených francouzských regiónů místo vyplácení peněžních obnosů.

První splátka byla 50 miliónů marek a musela být splacena do konce srpna 1921. Vláda se snažila dodržet platební kalendář, za což si vysloužila nenávist krajně pravicových kruhů. Dokonce někteří začali volat po zavraždění kancléře a dalších vysokých představitelů vlády. V Bavorsku, kam prchla část povstalců po neúspěšném Kappově puči, vládl pravicový kabinet Gustava Kahra. Mnichov se stal centrem mnoha ultrapravicových skupin, které odtud vedly svůj boj proti republice. Nejznámější skupinou se stala organizace Consul, jejíž členové v srpnu 1921 zavraždili bývalého ministra Erzbergera z Centra. Velice se vyostřil vztah mezi vládou v Berlíně a zemskou vládou v Mnichově, který skončil rezignací Kahra.

Konec vlády[editovat | editovat zdroj]

V půlce října 1921 rozhodla Liga národů rozdělit průmyslové Horní Slezsko výrazně v polský prospěch. Ačkoliv proběhl ve sporném území plebiscit, který dopadl v německý prospěch, komise složená ze zástupců dohodových států, rozhodla výsledky ignorovat. Poláci získali dle rozhodnutí Ligy národů jen třetinu území, ale na něm 49 z 61 uhelných dolů, 12 z 16 zinkových dolů a všechny doly na železnou rudu. Wirth argumentoval, že Německo nebude schopné splácet reparace, pokud dojde k odtržení východní části Slezska, ale neuspěl. Na protest podal jeho kabinet 22. října 1921 demisi po 168 dnech vlády. Wirth následně dostal od prezidenta Eberta mandát na sestavení vlády nové (více Druhá vláda Josepha Wirtha).

Seznam členů vlády[editovat | editovat zdroj]

Portfej	Ministr		Nástup do úřadu	Odchod z úřadu
Říšský kancléř	Joseph Wirth	Centrum	10. května 1920	25. října 1921
vicekancléř	Gustav Bauer	SPD	10. května 1920	25. října 1921
říšské klenoty	Gustav Bauer	SPD	10. května 1920	25. října 1921
zahraničí	Joseph Wirth	Centrum	10. května 1920	23. května 1921
zahraničí	Friedrich Rosen	bezpartijní	23. května 1921	25. října 1921
vnitro	Georg Gradnauer	SPD	10. května 1920	25. října 1921
finance	Joseph Wirth pověřen řízením	Centrum	10. května 1920	25. října 1921
hospodářství	Robert Schmidt	SPD	10. května 1920	25. října 1921
práce	Heinrich Brauns	Centrum	10. května 1920	25. října 1921
obranné síly	Otto Geßler	DDP	10. května 1920	25. října 1921
justice	Eugen Schiffer	DDP	10. května 1920	25. října 1921
výživa a zemědělství	Andreas Hermes	Centrum	10. května 1920	25. října 1921
znovuobnova	Walther Rathenau	DDP	10. května 1920	30. května 1921
pošty	Johannes Giesberts	Centrum	10. května 1920	25. října 1921
doprava	Wilhelm Groener	bezpartijní	10. května 1920	25. října 1921

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kabinett Wirth I na německé Wikipedii.

Vlády Německa

Výmarská republika (1919–1933)	Státní znak Německé říše období Výmarské republiky 1919 Philipp Scheidemann • 1919–20 Gustav Bauer • 1920 Hermann Müller I • 1920–21 Konstantin Fehrenbach • 1921 Joseph Wirth I • 1921–22 Joseph Wirth II • 1922–23 Wilhelm Cuno • 1923 Gustav Stresemann I • 1923 Gustav Stresemann II • 1923–24 Wilhelm Marx I • 1924–25 Wilhelm Marx II • 1925–26 Hans Luther I • 1926 Hans Luther II • 1926–27 Wilhelm Marx III • 1927–28 Wilhelm Marx IV • 1928–30 Hermann Müller II • 1930–31 Heinrich Brüning I • 1931–32 Heinrich Brüning II • 1932 Franz von Papen • 1932–33 Kurt von Schleicher

Třetí říše (1933–1945)	Státní znak Německé říše období Nacistického Německa 1933–45 Adolf Hitler • 1945 Lutz Schwerin von Krosigk

NDR (Východní Německo) (1949–1990)	Státní znak Německé demokratické republiky 1949–50 Prozatímní vláda • 1950–54 Otto Grotewohl I • 1954–58 Otto Grotewohl II • 1958–63 Otto Grotewohl III • 1963–67 Otto Grotewohl a Willi Stoph • 1967–71 Willi Stoph I • 1971–76 Willi Stoph a Horst Sindermann • 1976–81 Willi Stoph II • 1981–86 Willi Stoph III • 1986–89 Willi Stoph IV • 1989–90 Hans Modrow • 1990 Lothar de Maizière

SRN (Západní Německo) (1949–1990)	Státní znak Německa 1949–53 Konrad Adenauer I • 1953–57 Konrad Adenauer II • 1957–61 Konrad Adenauer III • 1961–62 Konrad Adenauer IV • 1962–63 Konrad Adenauer V • 1963–65 Ludwig Erhard I • 1965–66 Ludwig Erhard II • 1966–69 Kurt Georg Kiesinger • 1969–72 Willy Brandt I • 1972–74 Willy Brandt II • 1974–76 Helmut Schmidt I • 1976–80 Helmut Schmidt II • 1980–82 Helmut Schmidt III • 1982–83 Helmut Kohl I • 1983–87 Helmut Kohl II • 1987–91 Helmut Kohl III

SRN (po znovusjednocení) (od 1990)	Státní znak Německa 1987–91 Helmut Kohl III • 1991–94 Helmut Kohl IV • 1994–98 Helmut Kohl V • 1998–2002 Gerhard Schröder I • 2002–05 Gerhard Schröder II • 2005–09 Angela Merkelová I • 2009–13 Angela Merkelová II • od 2013–18 Angela Merkelová III • 2018–2021 Angela Merkelová IV • od 2021 Olaf Scholz