Portál:Kolonialismus
Kolonialismus je postupné rozšiřování vlivu a hranic státu na určitém (většinou zámořském) území, které z morálních nebo historických důvodů považuje stát za oprávněný cíl svojí expanze. Kolonialismus je zároveň shrnutí názorů, které mají tyto výboje morálně ospravedlňovat. Často kolonialismus sloužil jako možnost posílení ekonomické a vojenské síly země na základě vytváření kolonií, které otevíraly nové trhy, zvyšovaly dostupnost přírodních zdrojů a zároveň se zde i nabízely možnosti využívání levné pracovní síly domorodého obyvatelstva. Na kolonizovaných územích se na druhou stranu vytvářela pokročilá infrastruktura, která umožnila pozdější rozkvět některých států. Existují ale kritické názory, že takovýto příznivý vývoj se týkal převážně obchodních středisek (Hongkong, Singapur) a území s převahou bělošského obyvatelstva (Austrálie, Kanada) a ve zbytku ostatních kolonií byl naopak ekonomický vývoj díky nadvládě evropských velmocí bržděn. Za počátek období kolonizace se tradičně udává rok 1492, tedy rok objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, přestože první pokusy o kolonizaci zámořských území probíhaly již od počátku 15. století. To odstartovalo sérii zámořských výbojů, které vyvrcholily koncem devatenáctého století. Po první světové válce procházely koloniální říše obdobím stagnace. Během druhé světové války a po ní zesílil tlak jednotlivých národů domáhajících se svobody a v druhé půlce dvacátého století tedy proběhl postupný proces dekolonizace. Přesto však někteří kritici tvrdí, že kolonialismus a ovládání původních kolonií dále pokračuje, avšak v jiných formách.
Kolonizace Severní Ameriky v raném novověku byl souhrn více či méně úspěšných pokusů o kolonizaci Severní Ameriky některými evropskými mocnostmi. Z těch se nejvíce prosadily Velká Británie, Francie, Španělsko a Nizozemsko. Španělé započali tuto kolonizaci jako první. Oproti svým soupeřům měli velikou výhodou v podobě rozsáhlého koloniálního panství na americkém kontinentu. Bohužel pro Španělsko byly zlaté časy prosperity dávno pryč a španělské území v Severní Americe se omezilo na Floridu, a na jihozápad dnešních Spojených státu amerických. Nizozemí se díky nečekané plavbě Henryho Hudsona podařilo kolonizovat území dnešního New Yorku, New Jersey, Delaweru a Connecticutu. Nejvýznamnější městem byl Nový Amsterdam, ze kterého se později stal New York. Avšak, Nizozemsko nebylo schopno podporovat svoji kolonii vojensky a tak jí roku 1667 zabrala Británie. Francie začala s prozkoumáváním Severní Ameriky již v první polovině 16. století. Francouzi se usadili ne řece svatého Vavřince a založili zde město Quebec. Francouzskému území v Severní Americe se začalo říkat Nová Francie a pod vedením energického muže jménem Samuel de Champlain se její území rozšiřovalo. Nová Francie byla sice rozlehlá, ale velice málo lidnatá. Kolem roku 1660 žilo v Nové Francii pouhé tři tisíce Francouzů a kvůli špatné hospodářské situaci hrozilo, že se kolonie rozpadne. Francouzský král Ludvík XIV. proto učinil několik opatření, díky nimž se Nová Francie udržela. Francouzi dále pokračovali s kolonizací a podařilo se jim zabrat území okolo řeky Mississippi (roku 1718 založili New Orleans). Británie začala s kolonizací Severní Ameriky až na konci šestnáctého století. Britové se snažili prozkoumat a kolonizovat dnešní východní pobřeží Spojených států amerických, což se jim nakonec podařilo. Roku 1606 byla založena první úspěšná britská kolonie. Tato kolonie se jmenovala Jamestown a v roce 1612 se zde začal pěstovat tabák. Dále byli zakládány další kolonie, jako je Plymouth v Massachusetts, Boston a Providence. Postupně se zvyšující územní nároky Francouzů a Britů vedly k soupeření v této oblasti. Britové měli zejména později v těchto konfliktech výhodnější postavení, zejména díky velké lidnatosti a hospodářské samostatnosti. Vzájemné konflikty se vystupňovaly během sedmileté války, během níž byl roku 1759 dobyt francouzský Quebec a v mírové smlouvě v roce 1763 připadla Nová Francie Velké Británii. Tím se stala Velká Británie nejvýznamnější mocností v Severní Americe. Následná vzpoura třinácti britských severoamerických kolonií a americká válka za nezávislost však do budoucna britské postavení v Severní Americe významně oslabily.
1494 – Španělsko a Portugalsko si ve smlouvě z Tordesillas rozdělují svět na sféry vlivu.
1500 – Portugalci objevují Brazílii.
1513 – Portugalské lodě přistávají na Macau.
1521 – Hernán Cortés dobývá Aztéckou říši.
1533 – Francisco Pizarro dobývá říši Inků.
1580 – Portugalsko uzavírá personální unii se Španělskem.
1581 – Spojené nizozemské provincie vyhlašují nezávislost na Španělsku.
1600 – V Anglii je založena Východoindická společnost.
1602 – Východoindická společnost založena v Nizozemí.
1620 – Puritáni vyplouvají na lodi Mayflower z přístavu Plymouth, aby založili novou osadu na americkém pobřeží. O deset let později zakládají osadu Boston v pozdějším americkém státě Massachusetts.
1641 – Japonsko se uzavírá před světem, je zakázán jakýkoli kontakt se zahraničím a cizinci jsou postupně vyhnáni.
1776 – Druhý americký kongres vydává Deklaraci nezávislosti
1824 – Je dovršeno osvobození latinskoamerických států a postupně vyhlášena nezávislost na jejich mateřské zemi Španělsku.
1885–1914 – Vrchol kolonizačního období, Afrika postupně rozdělena mezi evropské státy.
1914–1918 – První světová válka
1918–1939 – Největší územní rozsah koloniálních velmocí Velké Británie a Francie.
1939–1945 – Druhá světová válka
1946–1990 – USA udělují Filipínám nezávislost. Začíná tak období dekolonizace, při kterém postupně vyhlašují nezávislost téměř všechny státy Afriky (Nigérie, Čad, Alžírsko, Maroko, Kongo, Angola, Súdán a další), stejně jako značná část států Asie (Indie, Pákistán, arabské státy, Indonésie) a Oceánie (Papua Nová Guinea, některé tichomořské ostrovy a souostroví). Posledním osamostatněným státem je Namibie (1990).
|
Kolonizace a vývoj kolonií Podle koloniálních států: |
Dobyvatelé a objevitelé |
Významné konflikty Objevné cesty Obecné pojmy |
.jpg)
Alexej Butakov byl ruským admirálem a průzkumníkem Aralského jezera. Před jeho prozkoumáváním se již zúčastnil jako starší důstojník expedice mající za úkol obeplout svět přes mys Dobré naděje, Kamčatku a mys Horn zpět do výchozího bodu, kterým byl přístav Kronštadt. Roku 1848 dostal za úkol zmapovat Aralské jezero. Do pevnosti Raim byla z Orenburgu dopravena loď Konstantin. S tou se Butakov vydal prozkoumat Aral. Během této vyprávy bylo zaznamenáno množství meteorologických a astronomických údajů, byla měřena hloubka jezera, podrobně zaměřeny ostrovy a souostroví. Dále posádka lodi získala množství vzorků zdejších minerálů a fauny. Na základě Butakových objevů byla roku 1850 vydána mapa Aralského jezera. Butakov se zúčastnil i ruské expanze do střední Asie, během níž byly mimo jiné prozkoumány a popsány toky řek Amudarje a Syrdarje. Od roku 1864 sloužil u baltské flotily, o rok později byl povýšen na admirála, roku 1867 na kontradmirála. Zemřel roku 1869 v Německu, kde pobýval z léčebných důvodů.
- Francisco Pizarro rozšířit
- Opiové války rozšířit
- Mayflower rozšířit
- Zámořské objevy rozšířit článek o novověkou část, případně zároveň založit nový článek týkající se novověkých zámořských expedic
- Nizozemská Východoindická společnost rozšířit
- Kuronsko rozšířit část o kolonizaci, popř. rozšířit celou historii
Na této stránce se nachází seznam posledních změn v kategorii Kolonialismus.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Kolonialismus}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
