Portál:Geografie/Článek týdne/2010/13

Bludné balvany ve Frýdku-Místku ze skandinávské červené žuly a ruly

Bludný balvan, či též eratický balvan, je blok horniny, který byl v době ledové přepraven ledovcem na velkou vzdálenost, kde byl po roztátí ledovce usazen v geologicky zcela odlišném prostředí. Tato teorie se objevila až koncem 19. století, do té doby se jejich výskyt vysvětloval potopou světa, vulkanickou činností či „činností“ čertů, kyklopů a dalších bájných tvorů. Označení pochází z latinského slova erare, které znamená „bloudit“.

Příkladem mohou být balvany skandinávské červené žuly (rapakivi) a jiných hornin z Ålandských ostrovů a dalších míst Skandinávie na severní Moravě, které byly dopraveny pohybem pevninského ledovce ve starších čtvrtohorách v období halštatského (cca před 470 až 430 tisíci lety) a sálského zalednění (před 230 až 170 tisíci lety). Žuly a ruly (pro svoji odolnost) v nálezech převažují, dalšími horninami nalezenými na severní Moravě jsou migmatity, pískovce, vápence. Pestrost nálezů příkladně dokumentuje naučná zahrádka 32 bludných kamenů budovaná ve Velké Kraši.

Velikost balvanů dosahuje řádově decimetrových až metrových rozměrů, hmotnost v průměru několika tun. Menší kameny se označují jako ledovcové souvky. Největší známý bludný balvan se nachází ve švédském Botsmarku, je 15 metrů vysoký, má průměr 35 metrů a jeho hmotnost se odhaduje na 25 000 tun. (více…)