Počveničestvo
Počveničestvo (rusky Почвенничество, ze slova návrat a počva = půda) je filozofický směr a literární a hnutí z 60. let 19. století v Rusku.[1]
Počvenici prosazovali ideu kultivace půdy jako základ pro sociální a duchovní rozvoj Ruska. Hnutí podporovalo kompletní vymýcení prvků nevolnictví. Kritizovalo nihilismus, materialismus a filozofický utilitarismus. Projevovalo prvky okcidentalismu, kritizovalo implementaci západních hodnot v Rusku. Jedním z jeho hlavních rysů je zásada že při poznávání jevů života je třeba uplatnit uměleckou tvorbu. Hnutí navazovalo na dřívější a podobné slavjanofilství. Na rozdíl od nejvýznamnějších slavjanofilů však hledalo určitou syntézu se západníky.[2]
V umění[editovat | editovat zdroj]
Ve svém románu Běsi vyjádřil Fjodor Michajlovič Dostojevskij ideu počveničeství prostřednictvím postavy Šatova.
Představitelé[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ F. M. Dostojevskij odhalil temnou duši člověka. ČT 24 [online]. 2011-02-09. Dostupné online.
- ↑ LANTZ, Kenneth A. The Dostoevsky Encyclopedia. Westport: Greenwood Publishing Group, 2004. 499 s. Dostupné online. ISBN 9780313303845. (anglicky)