Plus (obchodní řetězec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plus Warenhandelsgesellschaft mbH
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaGmbH
Datum založení1972
Datum zániku2010
SídloMülheim an der Ruhr, NěmeckoNěmecko Německo
Adresa sídlaWissolstrasse 5-43
45478 Mülheim an der Ruhr
Charakteristika firmy
Rozsah působeníEvropa (1972–2010)
Spojené státy americké (1979–1985)
Oblast činnostimaloobchod
Mateřská společnostTengelmann
Identifikátory
Oficiální webwww.plus-online.de
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plus byl diskontní řetězec vlastněný německou skupinou Tengelmann. Řetězec měl prodejny v deseti evropských zemích včetně Česka, kde působil v letech 1992–2008. Českou síť koupila německá REWE Group, tuzemské prodejny Plus převzaly řetězce Penny Market a Billa. Posledními zeměmi, kde Plus působil, byly do roku 2010 Bulharsko a Rumunsko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Plus ve městě Hohenlocksted ve Šlesvicku-Holštýnsku v zimě 1978/79

První diskontní prodejna Plus byla skupinou Tengelmann otevřena v roce 1972 v Duisburgu v Německu.[1] Název Plus řetězec využil ke tvorbě sloganu Prima leben und sparen, neboli Prima žít a šetřit.

V roce 1979 Tengelmann Group koupila americkou společnost The Great Atlantic & Pacific Tea Company (A&P), která ve Spojených státech provozovala několik obchodních řetězců. S novým majitelem firma v zemi otevřela několik desítek obchodů Plus Discount Foods.[2] Diskontní prodejny německého formátu nicméně u amerických zákazníků neměly úspěch – jednak kvůli omezenému sortimentu, jednak kvůli tomu, že zpočátku chyběla možnost platit kartou, šekem nebo poukázkami na jídlo.[2] V Chicagu a okolí vzniklo několik větších diskontních obchodů SuperPlus,[2] z nichž bylo posledních šest rozprodáno v roce 1985.[3]

Interiér prodejny v maďarském Solymáru (2006)

Další expanze řetězce Plus se týkala evropských zemí. V dubnu 1992 byla v Pražské tržnici otevřena první prodejna Plus v Česku.[4][5] V srpnu téhož roku řetězec vstoupil na trh v Maďarsku, kde první prodejnu otevřel ve městě Tatabánya.[6] V roce 1994 vznikla první prodejna ve Španělsku v Segovii[7] a v roce 1995 první prodejna v Polsku ve městě Dąbrowa Górnicza.[8] Další zemí, kam Plus expandoval, se v roce 2001 stalo Portugalsko,[9][10] o čtyři roky později následovalo Rumunsko[11] a na jaře 2006 Řecko.[12] Mezi lety 2003 a 2008 se značka Plus objevila také v Rakousku, kde ji používala část prodejen řetězce Zielpunkt rovněž vlastněného skupinou Tengelmann.[13][14] Zielpunkt používal podobné modro-oranžové logo.

V Německu Plus jako první diskontní řetězec spustil v říjnu 2001 svůj e-shop.[15] E-shop nabízel především průmyslové zboží, například domácí a zahradní potřeby, bytové doplňky či elektroniku. V roce 2007 byl otevřen i pro rakouské zákazníky.[15]

V letech 2007 a 2008 řetězec ukončil většinu svého podnikání a své prodejny prodal jiným společnostem. Ve Španělsku prodejny koupil řetězec Dia, tehdy patřící do skupiny Carrefour.[16] V Polsku a Portugalsku se jejich kupcem stala skupina Jeronimo Martins,[17] která v Polsku provozuje supermarkety Biedronka a v domácím Portugalsku supermarkety Pingo Doce.[18] V Řecku diskonty Plus koupil řetězec Alfa Beta Vassilopoulos belgické skupiny Delhaize.[19] V Česku je koupila německá REWE Group[20] a staly se z nich prodejny Penny Market a Billa.[21] Maďarskou filiálku koupil SPAR.[22]

V Německu se více než 2 300 prodejen Plus[23] stalo součástí diskontního řetězce Netto Marken-Discount vlastněného skupinou Edeka, přičemž Tengelmann Group si v řetězci nejprve ponechala 20% podíl.[24] Přeměna prodejen Plus na Netto byla dokončena v červenci 2010.[25] Aby nevzniknul monopol, část prodejen Plus koupily jiné společnosti. Nejvíce prodejen, přes 300, koupila REWE Group[23] a začlenila je do řetězce Penny Market. E-shop Plus zůstal ve vlastnictví Tengelmann Group až do roku 2017,[15][26] poté byl také převzat skupinou Edeka. Jeho fungování bylo ukončeno k 1. lednu 2019,[26] zákazníci jsou nyní přesměrováni na e-shop řetězce Netto.

Přes odchod z většiny zemí včetně domovského Německa Plus v říjnu 2009 otevřel první prodejnu v Bulharsku. Řetězec v zemi nicméně nepůsobil příliš dlouho. Již v únoru 2010 bylo oznámeno, že jeho prodejny v Bulharsku a Rumunsku převezme Lidl.[27] Diskontní prodejny Plus se tak staly minulostí.

Země, ve kterých působil řetězec Plus
Země Rok

vstupu

Rok

odchodu

Počet prodejen

při odchodu

Nástupce
NěmeckoNěmecko Německo 1972 2008 2700+ Netto Marken-Discount, Penny Market a další[24][25]
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 1979[2] 1985 5[3] různé společnosti
ČeskoČesko Česko 1992[4] 2008 155[28] Penny Market, Billa[21]
MaďarskoMaďarsko Maďarsko 1992[6] 2008 174 SPAR[22]
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 1994[7] 2007 247 DIA[29]
PolskoPolsko Polsko 1995[8] 2008 210 Biedronka[17][18]
PortugalskoPortugalsko Portugalsko 2001[9][10] 2007 75 Pingo Doce[18]
RakouskoRakousko Rakousko 2003[13] 2008 97 Zielpunkt[14]
RumunskoRumunsko Rumunsko 2005[11] 2010 96 Lidl[27]
ŘeckoŘecko Řecko 2006[12] 2008 33 AB Vassilopoulos[19]
BulharskoBulharsko Bulharsko 2009 2010 23 Lidl[27]

Plus v Česku[editovat | editovat zdroj]

PLUS - DISCOUNT spol. s r.o.
Základní údaje
Právní formaspolečnost s ručením omezeným
Datum založení5. srpna 1991
Datum zániku1. června 2009
Osudv roce 2008 koupena skupinou REWE Group
NástupciPenny Market
Billa
SídloRadonice, ČeskoČesko Česko
Adresa sídlaPočernická 257, 250 73 Radonice, Praha-východ
Charakteristika firmy
Rozsah působeníČeskoČesko Česko
Oblast činnostimaloobchod
Službydiskontní prodejna
Obrat▼ 11,649 mld. Kč (2006/07)[30]
Provozní zisk▼ 60 mil. Kč (2006/07)[30]
Výsledek hospodaření▼ -48 mil. Kč (2006/07)[30]
Celková aktiva▼ 3,254 mld. Kč (2006/07)[30]
Základní kapitál▬ 408 mil. Kč (2006/07)[30]
Vlastní kapitál▼ 820 mil. Kč (2006/07)[30]
Zaměstnanci▼ 1 768 (2006/07)[30]
Identifikátory
Oficiální webhttp://www.plus.cz
IČO41328116
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plus v Česku podnikal prostřednictvím společnosti PLUS - DISCOUNT spol. s r.o., která byla vedena u Městského soudu v Praze s IČ 413 28 116.[31] Společnost byla do obchodního rejstříku zapsána 5. srpna 1991. Nejprve sídlila v Praze-Horních Počernicích, od roku 2001 pak v sousedních Radonicích,[31] kde měla také logistické centrum (dnes využívané Penny Marketem). Prodejny na Moravě a ve Slezsku byly zásobovány ze druhého skladu v Prostějově.[30]

První prodejna Plus byla v Česku otevřena v dubnu 1992[4] v Pražské tržnici v Praze-Holešovicích.[5] Plus se stal prvním diskontním řetězcem v Česku.[32] Na konci srpna 2008, kdy antimonopolní úřad schválil prodej sítě Plus německé skupině REWE, čítala síť v Česku 155 prodejen.[28] Podle dřívějších informací mělo zájem o koupi řetězce i Tesco.[33]

V posledních letech svého podnikání měl Plus v Česku stabilně tržby okolo 11 mld. Kč ročně[30][34][35] V roce 2003 byl Plus 7. největším maloobchodním řetězcem v zemi.[36] Zisk ale od roku 2004 postupně klesal. Zatímco v účetním roce 2003/04 řetězec skončil se ziskem 301 mil. Kč,[35] o dva roky později už to bylo jen 85 mil. Kč a v účetním roce 2006/07 se Plus propadl 48 mil. Kč do ztráty.[30]

Plus v Praze-Horních Počernicích (2007)

Prodejny[editovat | editovat zdroj]

Síť prodejen Plus v Česku byla poměrně rozmanitá. Na rozdíl od jiných řetězců Plus otevíral prodejny zejména v menších městech, a to včetně takových, kde jinak mnoho velkých prodejen nevzniklo (např. Česká Kamenice, Chrastava, Kostelec nad Orlicí, Přeštice nebo Odry).[37] Prodejny se často nacházely v nově postavených budovách, typických i pro jiné diskontní řetězce – jednopodlažních objektech s valbovou nebo sedlovou střechou a povrchovým parkovištěm. Na druhou stranu měl Plus v roce 2007 také 15 prodejen v Praze, kromě obchodních středisek na sídlištích například i v Pražské tržnici nebo v suterénu obchodního domu Bílá labuť.[37] Čtyři prodejny měl v Ústí nad Labem.[37] Do dalších velkých měst se Plus příliš nerozšířil: v Brně, Ostravě a Liberci měl po jedné prodejně, v Plzni a Českých Budějovicích neměl ještě v roce 2007 žádnou.[37]

Branding a privátní značky[editovat | editovat zdroj]

Plus v zemích, kde působil, používal kombinaci modré a oranžové barvy a reklamní heslo „malé ceny“ (německy die Kleinen Preise). Malé ceny – v podobě oranžových kreslených postaviček ve tvaru čísel – byly zároveň maskotem řetězce a objevovaly se v akčních letácích i v reklamních kampaních. V Česku řetězec používal slogan Malé ceny, to je Plus.

Největší privátní značky, které nabízely výrobky napříč sortimentem, Plus založil až ke konci své tuzemské existence. V listopadu 2006 se do nabídky zařadily výrobky značky Karlův dvůr, která nabízela typické české potraviny (např. jogurt ve skle nebo salám Vysočina), různá instantní nebo hotová jídla (např. knedlíky v prášku nebo šunkové závitky), pečivo i nápoje.[38] Značku Karlův dvůr na tiskové konferenci představil Karel Gott, který se stal jejím „kmotrem“.[38][39][40] Na jaře 2007 Plus uvedl značku BioBio, která nabízela bioprodukty.[41]

Pracovní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Zaměstnanci Plusu v srpnu 2006 uspořádali protestní akci před prodejnou v Mostě. Zaměstnanci byli nespokojeni s nízkými platy, nedostatkem personálu na prodejnách, dlouhou pracovní dobou a neplacenými přesčasy, diskriminací a nevybíravým jednáním ze strany vedení. Byli prý také terčem ponižování a šikany.[42][43][44] Zástupci odborů upozornili na to, že s řetězcem již 23 měsíců neúspěšně vyjednávají o kolektivní smlouvě[42] a zmínili také to, že se Plus fungování odborů ve firmě snaží zabránit, a to prý včetně výhružek či úplatků nepohodlným zaměstnancům.[43] Vedení firmy toto tvrzení popřelo.[44] Sdružení Ekologický právní servis (dnes Frank Bold) informovalo, že z tuzemských řetězců kontrolovaných inspektoráty práce se za rok 2005 a první čtvrtletí roku 2006 právě Plus dopustil nejvíce pochybení. Za 75 druhů pochybení zjištěných při 10 kontrolách Plus dostal pokuty v celkové výši 50 tisíc korun.[45] Na jaře 2008 byl Plus pokutován znovu, konkrétně za to, že zaměstnanci neměli dostatečnou dobu odpočinku a měli příliš dlouhé přesčasy. Řetězec dostal pokutu 10 tisíc korun.[46]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ „Plus“-Markt möchte an Breslauer Straße ziehen. www.nwzonline.de [online]. 2005-03-04 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c d SIEGERT, Alice. Tengelmann sees hope for A&P. Chicago Tribune. 1981-12-27, s. 3. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b LAZARUS, George. A&P SELLS 5 SUPER PLUS STORES. Chicago Tribune [online]. 1985-01-22 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Für Sie in Europa - Tschechien. plus.de [online]. [cit. 2022-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2001-05-02. (německy) 
  5. ↑ a b Plus otevřel svou první prodejnu v Plzni. www.regionplzen.cz [online]. 2008-07-19 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Vállalat - Plus Magyarországon. Plus Magyarország [online]. [cit. 2022-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-08-20. (maďarsky) 
  7. ↑ a b Nuestra empresa - Plus España. Plus España [online]. [cit. 2022-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-10. (španělsky) 
  8. ↑ a b Pamiętacie te super- i hipermarkety? Oto 16 sieci, które zniknęły z Polski. Businessinsider [online]. 2022-03-18 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (polsky) 
  9. ↑ a b Tengelmann entrará próximamente en Portugal. Revista ARAL [online]. 2001-03-19 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (španělsky) 
  10. ↑ a b Tengelmann abre oitava loja Plus Superdesconto em Sesimbra. www.jornaldenegocios.pt [online]. 2001-10-23 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (portugalsky) 
  11. ↑ a b DIERIG, Carsten. Plus testet in Rumänien Expansion nach Südosteuropa. DIE WELT. 2005-11-17. Dostupné online [cit. 2022-07-19]. (německy) 
  12. ↑ a b Tengelmann mit positiver Bilanz. www.gabot.de [online]. 2006-10-19 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ a b Zielpunkt: Die Geschichte der Pleite. Die Presse [online]. 2016-02-18 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ a b Plus wird Zielpunkt, nicht umgekehrt. Die Presse [online]. 2008-07-17 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ a b c Plus und die Kleinen Preise - Historie. plus.de [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-02. 
  16. ↑ HERNÁNDEZ, Santiago. Dia compra por 200 millones los supermercados Plus en España. El País. 2007-07-16. Dostupné online [cit. 2022-07-19]. ISSN 1134-6582. (španělsky) 
  17. ↑ a b Jeronimo Martins przejmie sieć sklepów Plus. forsal.pl [online]. 2008-09-25 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (polsky) 
  18. ↑ a b c Tengelmann verkauft operatives Geschäft von Plus in Polen und Portugal an Jerónimo Martins / Zusammenarbeit im Immobilienbereich. presseportal.de [online]. 2007-12-21 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ a b Tengelmann verkauft Plus Griechenland an Delhaize-Gruppe. presseportal.de [online]. 2008-01-04 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  20. ↑ Tengelmann verkauft Plus Tschechien an die Rewe-Group. presseportal.de [online]. 2008-03-03 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  21. ↑ a b Plus se do roka změní v Penny Market. Lidovky.cz [online]. 2008-09-12 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b Tengelmann verkauft Plus Ungarn an SPAR Ungarn. presseportal.de [online]. 2008-03-10 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  23. ↑ a b Edeka kauft nun endgültig die Plus-Discounter. DIE WELT. 2008-12-10. Dostupné online [cit. 2022-07-19]. (německy) 
  24. ↑ a b Plus wird Netto: Neuer Discount-Riese greift Aldi und Lidl an. DIE WELT. 2008-07-01. Dostupné online [cit. 2022-07-19]. (německy) 
  25. ↑ a b Plus-Umbau abgeschlossen: Aus Plus wurde Netto Marken-Discount. Netto Marken-Discount [online]. [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b RANDLER, Stephan. "Falsche Grundkonzeption": Deshalb wird Plus.de wirklich eingestampft. neuhandeln.de [online]. 2018-12-28 [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  27. ↑ a b c Tengelmann verkauft Plus Bulgarien und Rumänien an Lidl. presseportal.de [online]. 2010-02-19 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  28. ↑ a b Z diskontů Plus se stanou Penny markety, z trhu mizí další obchodní řetězec. ČT24 [online]. [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  29. ↑ Tengelmann: Raus und rein. www.manager-magazin.de [online]. 2007-07-16 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (německy) 
  30. ↑ a b c d e f g h i j PLUS - DISCOUNT spol. s r.o. – Výroční zpráva 2007. Veřejný rejstřík a sbírka listin [online]. 2007-12-18 [cit. 2022-07-20]. Účetní rok končící 30. dubna 2007. Dostupné online. 
  31. ↑ a b Úplný výpis z obchodního rejstříku PLUS - DISCOUNT spol. s r.o., C 18716 vedená u Městského soudu v Praze. Veřejný rejstřík a sbírka listin [online]. [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  32. ↑ Do prvního supermarketu v Česku jezdily zájezdy zvědavců. V Jihlavě stojí už 30 let. Aktuálně.cz [online]. 2021-06-06 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  33. ↑ Tesco finišuje v závodě o koupi diskontů Plus. iDNES.cz [online]. 2007-12-11 [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  34. ↑ PLUS - DISCOUNT spol. s r.o. – Výroční zpráva 2003. Veřejný rejstřík a sbírka listin [online]. 2003-12-16 [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b PLUS - DISCOUNT spol. s r.o. – Výroční zpráva 2005. Veřejný rejstřík a sbírka listin [online]. 2005-11-23 [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  36. ↑ Obrat 10 největších řetězců přesáhl 200 miliard. www.kurzy.cz [online]. 2004-01-15 [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  37. ↑ a b c d Seznam prodejen Plus [online]. 2007-06-14 [cit. 2022-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-07-09. 
  38. ↑ a b Gott se stal kmotrem vína, špekáčků i perníku. iDNES.cz [online]. 2006-11-01 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  39. ↑ Pro potraviny z Plusu jsem jen kmotr, říká Gott. iDNES.cz [online]. 2006-11-01 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  40. ↑ Karlův Dvůr: Česká kvalita za „malé ceny“ Karel Gott kmotrem nové značky obchodního řetězce PLUS. web.dbm.cz [online]. [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  41. ↑ Akční leták platný od pátku 13. 4. 2007 [online]. Plus [cit. 2022-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-04-21. 
  42. ↑ a b Šikanují nás, stěžovali si zaměstnanci Plusu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2006-08-17 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b Odboráři z Plusu protestovali v Mostě. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2006-08-17 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  44. ↑ a b V Mostě protestovali zaměstnanci diskontních prodejen Plus. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  45. ↑ EPS:Práva zaměstnanců porušují hlavně Plus, Delvita a Billa. Novinky.cz [online]. Borgis, 2006-09-21 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  46. ↑ JANDA, Vojtěch. PLUS dostal pokutu, porušoval práva zaměstnanců. Deník.cz. VLTAVA LABE MEDIA, 2008-04-17. Dostupné online [cit. 2022-07-19]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obchodní řetězce působící v Česku
Supermarkety a hypermarkety
Albert • Billa • Delmart • Globus • Kaufland • Terno • Tesco
Potravinářské diskonty
Cash and carry
JIP • Makro
Malé prodejny potravin
Bala • Brněnka • CBA • COOP • Enapo • Eso • Flop • Hruška • Kubík • Můj obchod • JIP • Pramen • Qanto • Sklizeno • Tesco Expres • Žabka
Drogerie
Elektronika
Hobby markety
Knihkupectví
Nábytek a bytové doplňky
ASKO • IKEA • Jamall • Jysk • Möbelix • ORFA • SCONTO Nábytek • XXXLutz
Obuvnictví
Sportovní zboží
V Česku již nepůsobící řetězce
Zaniklé řetězce
Delvita • Droxi • Hypernova • Mana • Plus • Prima • Pronto Plus • SAMA • Schlecker • Sesam • SYP • Vít potraviny
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Plus_(obchodní_řetězec)&oldid=23578746“