Plavuník Zeillerův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPlavuník Zeillerův
alternativní popis obrázku chybí
Plavuník Zeillerův (Diphasiastrum × zeilleri)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníplavuně (Lycopodiophyta)
Třídavlastní plavuně (Lycopodiopsida)
Řádplavuňotvaré (Lycopodiales)
Čeleďplavuňovité (Lycopodiaceae)
Rodplavuník (Diphasiastrum)
Binomické jméno
Diphasiastrum × zeilleri
(Rouy) Holub, 1975
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plavuník Zeillerův (Diphasiastrum × zeilleri) je z čeledi plavuňovitých (Lycopodiaceae) patřících do oddělení plavuně (Lycopodiophyta). Je jeden z 16 druhů rodu Diphasiastrum a jejich četných kříženců. Samotný rod patří do příbuzenstva rodu plavuň (Lycopodium). Patří mezi silně ohrožené druhy.

Popis rostliny[editovat | editovat zdroj]

Plavuník Zeillerův má plazivý hlavní nezelený stonek. Oddenky rostou 1–10 cm pod povrchem země. Nadzemní vzpřímené větve jsou šedozelené a poměrně hustěji větvené než u plavuníku zploštělého (Diphasiastrum complanatum). Sterilní větve jsou často poněkud ojíněné, ploché, 1,8–2,4 mm široké se zřetelně nestejnými listy.

Břišní (ventrální) listy má menší než hřbetní dorzální), u nejmladších částí větví dosahují vrcholem k bázi následujícího listu. Hřbetní listy jsou úzce kopinaté, přibližně stejně široké jako shora viditelná část postranních listů.[1]

Plavuník Zeillerův je pravděpodobně hybridogenního původu. Tento druh nese znaky plavuníku cypřišovitého (Diphasiastrum tristachyum) a plavuníku zploštělého (Diphasiastrum complanatum).

Plavuníky rostoucí v Česku si jsou velmi podobné, proto je třeba sledovat dostatečně vyzrálé větve, právě ty nesou rozlišovací znaky a jsou od mladších druhů často odlišné.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento druh se vyskytuje ve světlých borových lesích a pastvinách na kyselém substrátu. Vyskytuje se převážně v rámci řádu Piceetalia excelsae. Nejvýznamnější naleziště v ČR je v Lužických horách, zde je nezvěstný nebo vyhynulý.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hejný S., Slavík B., Květena České republiky 1, Praha, Academia, 1997, ISBN 80-200-0643-5

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hejný S., Slavík B., Květena České republiky 1, Praha, Academia, 1997, ISBN 80-200-0643-5
  • Krejča J., Velká kniha rostlin: hornin, minerálů a zkamenělin, Bratislava, Príroda a.s., 1997, ISBN 80-07-00989-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]