Pavlopetri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pavlopetri (řecky Παυλοπέτρι) je podmořská archeologická lokalita v Řecku. Nachází se u jižního pobřeží Peloponésu nedaleko mysu Malea a náleží k obci Elafonisos. V roce 1967 zde britský vědec Nicholas Flemming objevil pod mořskou hladinou pozůstatky staveb, které o rok později prozkoumal tým archeologů z Univerzity v Cambridgi. V hloubce tří až čtyř metrů se nacházejí obytné budovy a hroby, patřící zaniklému přístavnímu městu. Z celkové zastavěné plochy okolo 100 000 m² bylo zatím prozkoumáno 9 000 m².

Původně byly ruiny v Pavlopetri přičítány mykénské civilizaci, v roce 2009 zde však byla nalezena neolitická keramika dokazující, že město vzniklo mnohem dříve, asi před pěti až šesti tisíci lety.[1] Odhaduje se, že lokalita byla zaplavena při zemětřesení v 1. tisíciletí př. n. l.

Na Pavlopetri se vztahuje mezinárodní Dohoda o ochraně podvodního kulturního dědictví.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OTČENÁŠKOVÁ, Martina. Nejstarší potopené město. Český rozhlas Plus [online]. 2009-10-23 [cit. 2019-06-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]