Pavlína Klenková
| Pavlína Klenková | |
|---|---|
| Rodné jméno | Pavlína Kominíková |
| Narození | 10. června 1849 Sedlečko u Votic  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. ledna 1912 (ve věku 62 let) Praha-Bohnice  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | feministka, občanská aktivistka |
| Choť | Eduard Klenka z Vlastimilu |
| Příbuzní | Julie Fantová-Kusá (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Pavlína Klenková z Vlastimilu (též z Vlastimile, rozená Kominíková, 10. června 1849 Sedlečko u Votic – 16. ledna 1912 Praha-Bohnice)[1] byla česká spolková činovnice, mecenáška, sufražetka a feministka, spoluzakladatelka ženských spolků Vesna v Brně a Ústřední spolek českých žen v Praze, a rovněž od roku 1897 první starostka Ústředního spolku českých žen. Spolupracovala s předními osobnostmi českého ženského emancipačního hnutí, jako například Teréza Nováková, Věnceslava Lužická či Eliška Krásnohorská. Byla manželkou lékaře a šlechtice Eduarda Klenky z Vlastimilu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v obci Sedlečko u Votic (později součást městyse Neustupov) do rodiny statkáře Josefa Kominíka a jeho ženy Josefy, rozené Zavadilové, ze Sudoměřic. 23. listopadu roku 1869 se v Praze v kostele sv. Jakuba provdala za lékaře-chirurga a šlechtice MUDr. Eduarda Klenku z Vlastimilu (1844–1881). Manželé žili nejdříve v Praze na Starém Městě v Bartolomějské ulici 13 (čp.309/I), kde se jim roku 1870 narodila první dcera Marie. [2] Poté, co Vlastimil dostal výhodnou pracovní nabídku do Brna a byl jmenován primářem brněnské nemocnice u sv. Anny, rodina se do Brna přestěhovala s ním. Pavlína již užívala rodinný šlechtický přídomek z Vlastimilu. [3] Nejprve se začala zapojovat do české spolkové činnosti v silně německy osídleném Brně. Stála u zrodu prvního moravského ženského pěveckého souboru Vesna,[4] na jehož valné hromadě 15. srpna 1870 byla zvolena předsedkyní Marie Dvořáková. Dále se o jeho vznik zasloužili Leopoldina (Lvislava) Rudišová, Miroslava Helceletová, Amálie Teplá, Ing. Antonín Peka či skladatel a sbormistr JUDr. Josef Illner. Druhou starostkou se stala Anna Veronika Mikšíčková, která Dvořákovou ve vedoucí funkci roku 1872 vystřídala. Už v roce 1872 se jeho poslání zobecnilo a z pěveckého spolku vznikla ženská vzdělávací jednota, jejímž cílem bylo šířit vzdělanost mezi brněnskými ženami, a to výhradně prostřednictvím českého jazyka.
Roku 1881 Pavlína ovdověla a posléze se roku 1890 přestěhovala se svými dětmi do Prahy.
Ústřední spolek českých žen[editovat | editovat zdroj]
Roku 1897 se Klenková podílela spolu s Karolínou Světlou, Terézou Novákovou či Věnceslavou Lužickou na vzniku tzv. Ústředního spolku českých žen. Vznikl s ambicí sjednotit české ženské a feministické spolky v Rakousku-Uhersku pod jednu organizaci. Stal se tak prvním ústředním ženským orgánem českých žen a následně se pak zabýval hájením jejich zájmů na rovnoprávnost, včetně rovných společenských příležitostí, dostupnějšího vzdělání či volebního práva. Na I. sjezdu českoslovanských žen ve dnech 15. – 17. května 1897 na Staroměstské radnici,[5] kterého se zúčastnila přibližně tisícovka delegátek z Čech, byla Klenková zvolena jeho první starostkou. Ve funkci ji okolo roku 1905 nahradila Zorka Hovorková, Klenková pak působila jako čestná předsedkyně. Jako jednatelka spolku pak působila Eliška Purkyňová[6]. Byla rovněž štědrou mecenáškou a podporovatelkou ženských a dalších charitativních aktivit. Od roku 1899 byla členkou Spolku přátel žehul, který v Praze založil Vojta Náprstek.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Pavlína Klenková z Vlastimilu zemřela 16. ledna 1912 v Zemském ústavu pro choromyslné v Bohnicích u Prahy ve věku 62 let. Jako příčina smrti je uvedena pneumonie (zápal plic). Její ostatky byly zpopelněny v krematoriu v Žitavě, protože v té době nebyla kremace na území Rakouska-Uherska povolena. Urna s jejím popelem byla pohřbena bez církevního obřadu (církev odmítala uznat zpopelnění pro zachování duše) v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.[7] Hrobku v podobě výklenkové kaple tam dal vybudovat příbuzný rodiny, architekt Richardem Klenka z Vlastimilu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl.m. Prahy, Pobytová přihláška z let 1869-1870
- ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ MUDROVÁ, Hana. Blogy Respektu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-06.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
- ↑ MUDr. Eduard Klenka z Vlastimilu Zemřel(a): 1891 BillionGraves Record. BillionGraves [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.