Pavel Ripka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pplk. gen. št. Pavel Ripka
Narození30. června 1898
Český Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. srpna 1942 (ve věku 44 let)
Věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven gilotinou
Národnostčeská
Alma materVysoká škola válečná
Povoláníodbojář
Titulpodplukovník generálního štábu
ChoťMarkéta Wellová
RodičeFilip Ripka, Anna Bergerová
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Podplukovník generálního štábu Pavel Ripka (30. června 1898 Český Brod26. srpna 1942 Věznice Plötzensee) byl důstojník československé armády a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Před druhou světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

Pavel Ripka se narodil 30. června 1898 v Českém Brodě v rodině Filipa a Anny rozené Bergerové. Vychodil obecnou školu v Blansku, mezi lety 1909 a 1916 vystudoval českou vyšší reálku v Brně, poté studoval na rakousko-uherských vojenských školách, což zakončil v srpnu 1917. Stal se vojákem z povolání, mezi lety 1934 a 1936 vystudoval Vysokou školu válečnou. Většinu třicátých let sloužil na různých postech v Brně, dne 31. července 1937 se stal členem skupiny důstojníků generálního štábu.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci v březnu 1939 a zrušení Československé armády pracoval Pavel Ripka na zemském úřadu v Brně. Od května 1939 byl činný v odbojové organizaci Obrana národa pro kraj Brno-město. Za svou činnost byl 6. prosince 1939 zatčen gestapem a vězněn postupně v Sušilových a Kounicových kolejích, dále během roku 1940 v Breslau a Wohlau, od února 1941 pak v berlínské věznici Alt-Moabit. Dne 5. prosince téhož roku byl lidovým soudem odsouzen k trestu smrti a následující den přemístěn do další berlínské věznice Plötzensee. Zde byl dne 26. srpna 1942 popraven gilotinou.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Pavel Ripka se 28. února 1923 v Chebu oženil s Markétou Wellovou (1901-1948). I ona se účastnila protinacistické odbojové činnosti, za kterou byla 15. července 1944 zatčena. Vězněna byla v Brně, na Pankráci a v terezínské Malé pevnosti, konce druhé světové války se ale dožila.[1]

Posmrtná ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]