Palác Metro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Palác Metro
Palác Metro, Národní třída 25
Palác Metro, Národní třída 25
Základní informace
Slohnovorenesance
ArchitektBedřich Tesař
Výstavba1870
Přestavba19221925
StavebníkFridrich Bender von Soebelkampf
Další majiteléVáclav a Otylie Kleinhamplovi
Současný majitelpotomci zakladatelů (8 osob)[1]
Poloha
AdresaNárodní 961-I, 25
Praha 1-Staré Město
110 00  Praha 1, Praha, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Webhttp://palacmetro.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác MetroPraze 1 je novorenesanční palác na Národní třídě čp. 961/I, č. o. 25 na staroměstské straně ulice, přestavěný v letech 1922–1925, s pravoúhlou pasáží, ústící do ulice Na Perštýně.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vstupní portál paláce z roku 1870
Palác Metro, novorenesanční výzdoba 2. patra (1870)
Železobetonová konstrukce pasáže, Stanislav Bechyně 1925

Palác byl postaven roku 1870 jako obchodní a nájemní dům pro majora Fridricha Bendera von Soebelkampf (1821–1881) a jeho rodinu[2] podle projektu architekta Bedřicha Tesaře[3] jako rozsáhlý třípatrový objekt. Z té doby se zachovalo celé jádro stavby a z celkem tří portálů střední pískovcový.

Budova prošla zásadní rekonstrukcí v letech 19221925, kdy ji arch. K. E. Ort a ing. Stanislav Bechyně o dvě patra zvýšili, zbořili postranní portály probourali podloubí a doplnili o ocelovou konstrukci pasáže ve tvaru písmene L, ústící také do ulice Na Perštýně. Na modernizaci dvorních traktů se již od roku 1922 podílela firma bratří Kavalírových, která dodala skleněné luxfery.

Suterénní prostory byly modernizovány podle projektu arch. Filipa Trdlicy z roku 1928.[4] Palác tehdy dali přestavět obchodník Václav Kleinhampl (* 1876) a jeho manželka Otýlie pro svůj obchodní dům.

Až do roku 1989 zde sídlil památný stravovací automat Metro (po automatu Koruna svou subkulturou druhý nejslavnější v Praze) a za ním kino Metro, jež vstoupilo roku 1966 do historie zrůdným činem pedofila Jaroslava Papeže, který svou oběť vhodil do světlíkové šachty. Po roce 1989 mim a herec Boris Hybner do prostor zrušeného kina nastěhoval své divadlo Gag.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Objekt nyní slouží komerčním a kulturním účelům, k roku 2019 to byly: hudební klub Vagon, divadlo Image, Black Light Theatre Metro, divadlo Metro, aukční síň, 20 obchodů, 10 kancelářských prostor, dva restaurační podniky: řetězec KFC a čínská restaurace, prodejna kožené obuvi Tamaris a další.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Vlček a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy, Staré Město a Josefov I, Academia Praha 1996, s. 510-511.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]