Palác Adile Sultan
| Palác Adile Sultan Adile Sultan Sarayı | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
vzdělávací centrum | |
| Základní informace | |
| Sloh | osmanská architektura |
| Architekt | Sarkis Balyan |
| Výstavba | 1861 1998-2008 |
| Zánik | 1986 (požár) |
| Stavebník | Adile Sultan |
| Poloha | |
| Adresa | Istanbul,  Turecko |
| Ulice | Kandilli Üsküdar |
| Souřadnice | 41°4′19,78″ s. š., 29°3′28,69″ v. d. |
| Další informace | |
| Web | https://www.adilesultan.com/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Adile Sultan byl hlavním sídlem a rezidencí osmanské princezny Adile Sultan. Jeho stavba byla dotována státem skrze Adile Sultan, aby mohl být používán jako školní budova pro anatolskou dívčí střední školu Kandilli.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Palác byl vybudován osmanskou princeznou Adile Sultan (1826–1899), dcerou sultána Mahmuda II. a sestrou sultánů Abdulmecida I. a Abdulazize. Navržen byl dvorním architektem Sarkis Balyanem. Postaven byl na stejném místě jako kiosek, který byl princezně darován sultánem Abdulmecidem I. v roce 1856. Stavbou paláce samotného pak sultán Abdulaziz pověřil Balyana v roce 1861. Stojí na jednom z nejlepších míst v Istanbulu, na kopci, který je na úrovni středu Bosporu a pobřeží z asijské strany města. Místo nabízí panoramatický výhled na Bospor a na Marmarské a Černé moře. Výhled je možný ze všech místností paláce. Palác má celkem 55 pokojů a rozlohu okolo 17 tisíc m².
Adile Sultan, jedna z nejlepších tureckých básnířek, zde žila až do smrti svého manžela, Mehmeda Ali Paši, v roce 1868. Od té chvíle fungoval palác naplno jako škola, kterou až do své smrti v roce 1899 sponzorovala. Předtím, než se stal palác opuštěním, sloužil krátce během 1. světové války jako sídlo ministerstva války.
Pouze v roce 1916 fungoval palác pod jménem princezny jako druhý stupeň základní dívčí školy a první absolventky vyšly v roce 1920. V roce 1924 byla škola přejmenována podle svého umístění, Kandili. V roce 1931 zde začala fungovat i střední školy pro dívky a byla jednou z nejuznávanějších v Istanbulu. Škola byla v roce 1969 přesunuta do nové budovy a začala se využívat jako internát až do roku 1986, kdy kompletně vyhořela kvůli zkratu elektřiny. Z historické budovy se stal ruina, ze které zbyly pouze čtyři stěny.
Několik absolventů školy Kandilli zřídilo nadaci a vybrali peníze na obnovu paláce. Náklady však mnohonásobně převýšily částku vybranou nadací. Restaurace mohla pokračovat až poté, co se do finanční podpory pustil miliardář a byznysmen Sakıp Sabancı a guvernér Istanbulu Muammer Güler. Sakıp sponzoroval výstavbu až do své smrti v roce 2004. Palác byl znovu vybudován během deseti let a náklady přesáhly 9,5 milionu tureckých lir. Velký otevírací ceremoniál se uskutečnil 28. června 2006.
Budova je nyní známá pod názvem Sakıp Sabancı Kandilli – vzdělávací a kulturní centrum. Palác momentálně zaujímá rozlohu 5 625 m², obsahující oválnou halu, kde se může setkat při banketu 500 lidí, další dvě setkávací haly pro 200 lidí, 1 300 m² velkou halu pro výstavy, 20 místností na semináře s 30–40 místy na sezení, muzeum, jídelna pro 150 lidí a kafeterie pro 60 lidí. Palácová zahrada pak nabízí rozlohu asi po 2 tisíce lidí.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adile Sultan Palace na anglické Wikipedii.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Adile Sultan na Wikimedia Commons
