Olga Maxmiliánovna Fišerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Olga Fišerová
Narození23. dubna 1889
Baku Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
ÚmrtíČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materLékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánígynekoložka, odborná pedagožka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olga Maxmiliánovna Fišerová (23. dubna 1889 Baku – po 1940?) byla rusko-česká lékařka, gynekoložka a patoložka; devátá promovaná doktorka medicíny v Čechách, historicky jedenáctá promovaná česká lékařka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Baku na tehdejším území Ruského impéria[1] (později hlavní město Ázerbájdžánu) do rodiny Maxmiliána šlechtice Fišera, zdejšího českého imigranta. Po absolvování základního vzdělání vystudovala soukromě klasické chlapecké gymnázium v Tiflisu (Tbilisi v pozdější Gruzii), na kterém byla, jako jedna z prvních dívek v Rusku, v šestnácti letech připuštěna k maturitě, kterou složila s vyznamenáním. Jelikož byla příliš mladá, aby nastoupila na univerzitu, absolvovala dvouroční kurs na tifliském gynekologickém institutu, rovněž s vyznamenáním.

Následně začala roku 1907 studovat medicínu na české lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Až do roku 1900 přitom mohly dívky v Rakousku-Uhersku docházet na přednášky na hospitační studium (bez statutu řádné posluchačky); v roce 1900 bylo novým zákonem dívkám umožněno skládat zkoušky za celou dosavadní dobu studia. Po úspěšně složených rigorózních zkouškách byla, spolu se svým bratrem Evženem, povýšena 1. března 1913[2] na doktora lékařství. Její promoce byla pozoruhodnou tím, že byla společně odbývána spolu promocí bratra, ale také tím, že se jednalo o de facto první ženu-cizinku (úředně) absolvující studium na české univerzitě, se zvláštním svolením ministerstva. Stala se tak teprve osmou v Čechách vystudovanou lékařkou, jako první zde titul získala roku 1902 medička Anna Honzáková.

Lékařkou[editovat | editovat zdroj]

Následně se navrátila do Ruského impéria, kde začala působit jako jedna z prvních ženských lékařek. Po ukončení lékařských nostritikačních státních zkoušek v Oděse pokračovala ve studiu patologické anatomie v ústav prof. Hlavy. Účastnila se lékařské pomoci při bojích tzv. druhé balkánské války, za kteréžto vojenské zásluhy byla vyznamenána černohorským králem stříbrnou medailí.

V období tzv. první republiky působila jako praktická lékařka v Praze.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Olga šlechtična Fišerová – Ženy ve vědě do roku 1945. albina.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2023-03-14]. Dostupné online. 
  2. Dtto, s. 379, podobizna

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy : na paměť 50letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: nákladem spisovatelovým, 1913, s. 379. Dostupné online
  • Věstník československých lékařů. Praha: Sbor lékařů při ROH - Svazu zaměstnanců sociální a zdravotní služby, 09.03.1951, 63(5), s. 139. ISSN 0231-5157. Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]