Oleg Kulik
| Oleg Kulik | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. dubna 1961 (63 let) Kyjev |
| Alma mater | Shevchenko State Art School |
| Povolání | malíř, fotograf, performer, instalační umělec, sochař, kurátor, výtvarník a umělec |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oleg Borisovič Kulik (Оле́г Бори́сович Кули́к, * 15. dubna 1961 Kyjev) je ruský performer.
Vystudoval geologickou školu v Kyjevě, poté žil po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého venkovským životem v Konopatech nedaleko Tveru, po absolvování základní vojenské služby v roce 1986 se usadil v Moskvě. Počátky jeho tvorby ovlivnil Naum Gabo, v devadesátých letech patřil k vůdčím představitelům moskevského akcionismu. Jeho provokativní performance vycházejí z divadla krutosti Antonina Artauda, kynismu, ruské tradice jurodivosti a filozofie Josepha Beuyse; odmítá konceptualismus a usiluje o autentické zážitky, komentuje krizi současné kultury a snaží se proniknout k animální podstatě skryté v člověku.[1]
Jeho nejznámější vystoupení je spojeno s fiktivní identitou nazvanou Mad Dog. V převleku za psa v roce 1996 ve stockholmské galerii Färgfabriken pokousal jednoho z prominentních návštěvníků.[2] Skandálem se inspiroval Ruben Östlund ve svém filmu Čtverec. Pozdější Kulikova tvorba využívá digitální fotografie k polemice s reklamní estetikou, v projektu Muzeum karikuje současné celebrity. V západních zemích jsou jeho instalace oceňovány jako protest vůči politickým poměrům v Rusku.[3] Ke Kulikovým akcím se hlásí jako k inspiračnímu zdroji skupina Vojna.
Účastnil se Biennale di Venezia, byl kurátorem landartového festivalu Archstojanie. Jeho dílo je zdokumentováno v nezávislé galerii moderního umění ART4.RU.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SLAVICKÁ, Milena. Oleg Kulik aneb Létající muž. Fotograf Magazine [online]. [cit. 2019-07-15]. Dostupné online.
- ↑ LAHODA, Tomáš. Umění mimo zákon. Umělec [online]. [cit. 2019-07-15]. Roč. 1997, čís. 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-15.
- ↑ MOTÝL, Petr. Performance na ruský způsob. Kulturní noviny [online]. [cit. 2019-07-15]. Roč. 2013, čís. 11. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-15.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleg Kulik na Wikimedia Commons - Информагентство КУЛЬТУРА Archivováno 20. 7. 2019 na Wayback Machine.
