Okresy Německé demokratické republiky

Okresy v někdejší Německé demokratické republice / NDR (německy Bezirk der Deutschen demokratischen Republik / DDR) byly správní jednotky, které v letech 1952-1990

existovaly v tehdejším Německé demokratické republice.

Členění[editovat | editovat zdroj]

V letech 1952 až 1990 tvořila střední úroveň státní správy. V důsledku správní reformy z roku 1952 bylo zřízeno 14 okresů, které převzaly úlohu dřívějších zemských vlád. Ty se dále dělily na venkovské a městské části. V roce 1961 Státní rada NDR postavila východní Berlín na roveň ostatních okresů.^[1]

Okresy byly počtem obyvatel, rozlohou a postavením srovnatelné s okresy vládních obvodů tehdješí Německé spolkové republiky. Okresy neměly žádnou politickou (státní) autonomii jako spolkové země SRN a také žádná samosprávná práva jako místní úřad. Jednalo se o střední stupeň státní správy mezi státem a okresem, na kterém stát plnil úkoly ve větší míře, než je tomu u spolkových německých správních obvodů.

Seznam okresů[editovat | editovat zdroj]

Od severu k jihu byly tyto okresy:

okres	rozloha v km²	počet obyvatel (1989)	hustota osídlení ob./km²	SPZ	členění (1989)	počet obcí
Rostock	07 075	0.916 500	130	A	10 zemských okresů (Landkreise) 4 městské okresy (Stadtkreise)	360
Schwerin	08 672	0.595 200	069	B	10 zemských okresů, 1 městský okres	389
Neubrandenburg	10 948	0.620 500	057	C	14 zemských okresů, 1 městský okres	492
Potsdam	12 568	1 123 800	089	D, P	15 zemských okresů, 2 městské okresy	755
Frankfurt (Oder)	07 186	0.713 800	099	E	9 zemských okresů, 3 městské okresy	438
Magdeburg	11 526	1 249 500	108	H, M	17 zemských okresů, 1 městský okres	655
Cottbus	08 262	0.884 700	107	Z	14 zemských okresů, 1 městský okres	574
Halle	08 771	1 776 500	203	K, V	20 zemských okresů, 3 městské okresy	684
Leipzig	04 966	1 360 900	274	S, U	12 zemských okresů, 1 městský okres	422
Erfurt	07 349	1 240 400	169	L, F	13 zemských okresů, 2 městské okresy	719
Dresden	06 738	1 757 400	261	R, Y	15 zemských okresů, 2 městské okresy	594
Karl-Marx-Stadt*	06 009	1 859 500	309	T, X	21 zemských okresů, 3 městské okresy	601
Gera	04 004	0.742 000	185	N	11 zemských okresů, 2 městské okresy	528
Suhl	03 856	0.549 400	142	O	8 zemských okresů, 1 městský okres	358
Berlín (východní část)**	00.403	1 279 200	3 1740.	I	(11 městských okresů/obvodů)	001
NDR celkem	108 3330	16 669 3000	154	–	191 zemských okresů, 27 městských okresů (+ Východní Berlín)	7 5700.

*) Okres Karl-Marx-Stadt nesl na svém začátku a konci krátce název Okres Chemnitz, podle názvu města Chemnitz, které se v době od 10. května 1953 do 30. května 1990 nazývalo Karl-Marx-Stadt .

**) Východní Berlín nebyl oficiální okres, ale funkci okresu plnil od roku 1961.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Ordnung über die Aufgaben und die Arbeitsweise der Stadtverordnetenversammlung von Groß-Berlin und ihrer Organe, Erlass des Staatsrates der DDR vom 7. September 1961 (GBl. SDr. 341, S. 3).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Gesetz über die weitere Demokratisierung des Aufbaus und der Arbeitsweise der staatlichen Organe in den Ländern der Deutschen Demokratischen Republik. Vom 23. Juli 1952.
Karte der Verwaltungseinheiten der DDR (1957) des CIA im Archiv der Library of Congress: East Germany: Administrative divisions-June 1957. 5-58.

[Ordnung-1] Ordnung über die Aufgaben und die Arbeitsweise der Stadtverordnetenversammlung von Groß-Berlin und ihrer Organe, Erlass des Staatsrates der DDR vom 7. September 1961 (GBl. SDr. 341, S. 3).

[1]