Nusle (zámek)
| Nuselský zámek | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 1640 |
| Stavebník | Sezima z Vrtby, Jan Josef z Vrtby |
| Další majitelé | Vrtbové, Mansfeldové, Colloredové, Paarové |
| Poloha | |
| Adresa | Nusle,  České království |
| Souřadnice | 50°3′51,76″ s. š., 14°26′25,58″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nuselský zámek je dnes již neexistující raně barokní panský dvůr a zámek v místě dnešního náměstí Bratří Synků a ulice Na Zámecké v pražských Nuslích. Dvoupatrová budova zámku z roku 1640 zanikla koncem 19. století, zbylý areál se zahradou byl postupně rozparcelován mezi lety 1900–1905.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V držení tehdejší vsi Horní Nusle se vystřídalo několik majitelů, než ji roku 1627 koupil tehdejší nejvyšší zemský sudí a zakladatel hraběcí větve pánů z Vrtby, Sezima (1578–1648) a kolem roku 1640 si zde nechal vybudovat panský dvůr.[1] Jeho vnuk Jan Josef z Vrtby přikoupil Dolní Nusle a spojil je v jednu obec. K Nuselskému dvoru přistavěl v místech dnešního náměstí Bratří Synků Nuselský zámek se zahradou. Obdélná stavba s výrazným zadním rizalitem, schodištěm a sedlovou střechou, půdními prostorami, sušárnou s přísluš., s podsklepením, chodbami a vinným sklípkem, měla ve třech podlažích 18 pokojů, 2 kuchyně, refektář, taneční a spol. sál, malou kapli Panny Marie La Salettské, sklad Nuselského zámku a stáj. Roku 1694 nechal vybudovat v Nuslích také pivovar, ve své době největší soukromý pivovar v českých zemích.[2]
Jak vyplývá z dobového tisku, zámek stál v místech dnešního náměstí Bratří Synků. Při evidenci domů města Nusle byla budovám patřícím k zámku přidělena popisná čísla 1 až 5 (krom největší skupiny zámeckých domů v jižní části dnešního náměstí "Nusle čp. 4", které byly nahrazeny na počátku 20. stol. bloky secesních domů s "čtyřstovkovými" popisnými čísly, dosud existujícími na náměstí, v Sezimově i Táborské, tehdy Palackého, ulici od Nusle čp. 422 do 482). Majitelé nuselského velkostatku požádali o jeho rozparcelování pro budoucí výstavbu. S tím jim nebylo povoleno budovy, které se na daných místech nacházely, udržovat, a to ani po soudním sporu. Důvodem bylo, že za udržované budovy stojící na pozemku určeném k výstavbě, by bylo nutno platit vyšší náhrady.[3]
Roku 1758 Vrtbové svůj letní zámek v Nuslích prodali majiteli zámku Dobříš, hraběti Jindřichu Pavlovi z Mansfeldu. Nuselskou zámeckou zahradu navštívila tehdy i císařovna Marie Terezie, jako místo příjemné mezi vinohrady. Po Mansfeldově smrti dědila Nusle jeho dcera Marie Isabela z Colloredo-Mansfeldu. Roku 1795 koupil obojí Nusle majitel Bechyně kníže Josef Václav Paar a rozšířil tak své dosavadní panství z Vršovic a Podolí-Dvorců.
V průběhu času byly pozemky velkostatku i zámecká zahrada rozděleny na dvě části kvůli výstavbě trati z Prahy do Tábora (a přes Třeboň do Vídně roku 1870) Dráhy císaře Františka Josefa. Na místě velké části zámecké zahrady a parku vzniklo v roce 1882 nádraží Nusle (od roku 1920 Praha-Nusle, r. 1940 přejmenované na nádraží Praha-Vršovice). S výstavbou tehdejšího nuselského Metodějova (později Riegerova, nyní Bratří Synků) náměstí na konci 19. století, respektive do roku 1903, byl zámek z důvodu výstavby nových činžovních domů zbořen. Zbylý areál dvora se zámeckou zahradou pak postupně zmizel mezi lety 1900–1905.[4] Části zámecké zahrady a dvora v dvorních traktech nových většinou secesních činžovních domů byly ponechány v parkové úpravě, ale většinou zastavovány zázemím nově vzniklých obchodů (sklady, dílny) či průmyslových podniků v okolí náměstí a nynější Nuselské ulice. Již v roce 1888 byla postavena na severovýchodním okraji nuselského hospodářského dvora budova Staré nuselské sokolovny (od roku 1925 přestavěna na Husův sbor v nynější Táborské ulici, Nusle čp. 317, včetně klasické budovy divadla přímo ve dvoře a protější budovy druhého nuselského kina Rokoko, s mansardovou střechou) v malebném anglikánském stylu.
Místo využíval k procházkám po Nuselských schodech a v zahradách nuselského zámku Jakub Arbes (kniha Okolí Prahy) i T. G. Masaryk, který v letech 1886 až 1889 v blízké Vlčkově Vile Osvěta s rodinou bydlel.
Někdejší zámeckou budovu připomíná již jen pseudobarokní fasáda domu Nusle č. p. 1 na náměstí Bratří Synků (s hodnotným obrazem Panny Marie s Ježíškem. Nad nímž ve štítu čtvrtého podlaží je chronogram „Ave Maria“ 1904) a blízká ulice Na Zámecké. Exkluzívní vinárna "Na Zámecké" se stříbrnými příbory vzniklá v roce 1919 v rohovém domě z roku 1897 na nároží Bělehradské a Boleslavovy byla nahrazena po roce 2000 bankou, kancelářemi a prodejnou. Zakladatele zámku připomíná blízká Sezimova ulice, vedoucí k Nuselské radnici. Letmý lokální archeologický průzkum potvrdil v sanovaných místech existenci starších staveb než byl areál Nuselského zámku (zbytky nuselské tvrze, osídlení z 11. stol. i starší).
Jednou z budov vzniklých na tomto místě je také novorenesanční Národní dům z roku 1897 (Nusle čp. 2. Nuselská č.1) v dnešní Nuselské ulici,[2] postavený v místech někdejšího nuselského zájezdního hostince "Na kovárně" s možností ubytování v těsné blízkosti zámeckého dvora. Naproti Nuselskému národnímu domu stála vjezdová raně barokní brána Nuselského hospodářského dvora zámku (Nusle čp. 4) ještě v roce 1905. Do prostoru náměstí na místě Nuselského zámku bylo zaústěno šest ulic. Kromě hlavních Nuselské a Bělehradské dále Čestmírovy, Na Zámecké, Boleslavovy a Sezimovy. Vnitřní území náměstí bylo zaplněno částečně tržištěm (osmiboké stálé prodejní stánky) a částečnou parkovou úpravou s průjezdnými jednosměrnými silnicemi po jeho obvodu.
Z významných staveb vzniklých v jižní části nuselského zámeckého hospodářského dvora koncem 19. století nutno též připomenout secesní domy Šrámkovy Nuselské polikliniky (Nusle čp. 321 a 324) a Nuselské lékárny v nynější Táborské ulici, včetně novějších budov a zdravotních zařízení polikliniky ve dvorním traktu. Z téže doby pochází tamější blízká populární restaurace "U Bansethů" v secesním domě na křižovatce s ulicí Sezimovou, proti Nuselské radnici, kterou rád navštěvoval spisovatel Jaroslav Hašek.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl; Praha, 2002; s. 570 ISBN 80-7277-039--X
- ↑ a b RACKOVÁ, Kateřina. Město Nusle. www.prahaneznama.cz [online]. 2016-02-17 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2021-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Když na Náměstí bratří Synků stával Nuselský zámek. Vyšehradskej.cz [online]. 2018-06-02 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.