Notherius II.
| Notherius II. | |
|---|---|
| Veronský biskup | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | veronská |
| Období služby | 915–928 |
| Předchůdce | Adelardus |
| Nástupce | Hilduinus |
| Osobní údaje | |
| Místo narození | Grezzana |
| Datum úmrtí | 928 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Notherius II. (či Notar, Nothar nebo Notker) byl veronský biskup úřadující v letech 915–928.
Pravděpodobně je zmíněn v První staroslověnské legendě o svatém Václavu, podle níž malého Václava postřihl na přání českého knížete Vratislava I. Podle Vojtěcha Tkadlčíka postřižiny Notherius udělil dle latinského obřadu, u čehož byl přítomen zřejmě i klerik a notář Grauso. Tkadlčík rovněž soudil, že se Vratislav I. někdy kolem roku 915 s Notheriem II. setkal snad v samotné Veroně, po čemž s Notheriem navázal styk.[1] Václav Novotný však měl za to, že byl Václav slavnostně uveden do veřejného života spíše biřmováním.[2] Petr Charvát se domnívá, že do Prahy Notherius zavítal snad v souvislosti s italskou politikou bavorského vévody Arnulfa.[3] Dušan Třeštík podotkl, že Notherius přicestoval s posláním bavorského vévody Arnulfa, které souviselo s Arnulfovým odbojem proti králi Konrádu I.[4] Vratislav Vaníček předpokládá, že Notherius při své návštěvě v Praze požehnal knížeti Vratislavovi a mohl dokonce nadhodit sňatkové spříznění Přemyslovců a chorvatského rodu Trpimírovců.[5]
Dále je zaznamenáno Notheriovo jméno v závěti z 15. listopadu 927, kterou podepsal veronský markrabě Milo.[6] Notherius zemřel v roce 928, jeho nástupcem ve Veroně se stal Hilduinus.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ TKADLČÍK, Vojtěch. Kdo udělil postřižiny sv. Václavu?. Listy filologické. 1980, roč. 103, čís. 4, s. 209–212.
- ↑ NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha: Jan Laichter, 1912. 782 s. Dostupné online. S. 453.
- ↑ CHARVÁT, Petr. Václav, kníže Čechů. Praha: Vyšehrad, 2011. 196 s. ISBN 978-80-7429-168-5. S. 55.
- ↑ TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Lidové Noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. S. 360. [Dále jen: Počátky Přemyslovců].
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4. S. 72. [Dále jen: Svatý Václav].
- ↑ BOUGARD, François. MILONE in "Dizionario Biografico". www.treccani.it [online]. [cit. 2021-08-15]. Dostupné online. (italsky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TKALDČÍK, Vojtěch. Kdo udělil postřižiny sv. Václavu?. Listy filologické. 1980, roč. 103, čís. 4, s. 209–212. Dostupné online.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.
- VANÍČEK, Vratislav. Svatý Václav - panovník a světec v raném středověku. Praha, Litomyšl: Paseka, 2014. 324 s. ISBN 978-80-7432-501-4.