Nils Ericson
| Nils Ericson | |
|---|---|
 Nils Ericson, neznámá datace | |
| Narození | 31. ledna 1802 Långbanhyttan (Värmland) |
| Úmrtí | 8. září 1870 (ve věku 68 let) Stockholm |
| Místo pohřbení | Severní hřbitov (od 1870; 59°21′17″ s. š., 18°1′53″ v. d.) |
| Povolání | inženýr, voják, stavební inženýr, strojní inženýr a železniční inženýr |
| Ocenění | Řád polární hvězdy (1844) Řád svatého Olafa Vasův řád Řád sv. Anny |
| Choť | Wendela Wilhelmina von Schwerin (od 1833)[1] |
| Děti | John Philip Ericson[2] Carl Wilhelm Ericson[2] Werner Ericson[2] |
| Rodiče | Olof Ericsson[3] |
| Příbuzní | John Ericsson[3] a Anna Carolina Ericsson (sourozenci) |
| Funkce | člen stavovského parlamentu (1856–1866) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nils Ericson (dříve Ericsson; 31. ledna 1802 Långbanhyttan, provincie Värmland – 8. září 1870 Stockholm) byl švédský inženýr, stavitel a voják. Nils Ericsson byl starší bratr vynálezce Johna Ericssona.
Nils byl stejně jako jeho bratr ve švédské armádě. V roce 1823 byl podporučíkem v inženýrském sboru, v roce 1828 byl povýšen do hodnosti poručíka. V roce se stal 1830 kapitánem, 1832 majorem a v roce 1850 plukovníkem mechanizovaného praporu švédského námořnictva.
Od roku 1855 působil Nils jaro vedoucí státních železničních staveb. Jeho inženýrská díla jsou známá zejména stavbou Trollhättenského kanálu v letech 1837 – 1844, velkého kanálu mezi řekou Saimen ve Finsku a Finským zálivem (1849 – 1856) a v poslední řadě díky zbudování švédských železnic, které jsou jeho nejznámějším dílem. Poté, co v roce 1862 odstoupil z vedení švédských železnic, mu byla poslanci schválená doživotní renta ve výši 15 000 riksdolarů ročně. V roce 1854 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1860 dostal titul svobodný pán.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nils Ericsson na německé Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2016-12-22].
- ↑ a b c Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. 1985. Dostupné online. [cit. 2022-02-09].
- ↑ a b Färnebo kyrkoarkiv, Husförhörslängder, SE/VA/13146/A I/11 a (1799-1806), bildid: C0037229_00076. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nils Ericson na Wikimedia Commons
