Naše Rajče
Naše rajče je česká farma, jeden z největších tuzemských pěstitelů a dodavatelů rajčat na český trh.[1] Firemní skleníky se nacházejí v Kadani v Ústeckém kraji, kde běží produkce celý rok. Produkce farmy o objemu cca 6 500 tun ročně pokrývá cca 9 % spotřeby rajčat v České republice.[2] Rozloha skleníků je celkem 11 hektarů a roste v nich přibližně 175 000 rostlin.[3]
Vznik společnosti[editovat | editovat zdroj]
Farmy společnosti stojí u Kadaně od roku 2019, přičemž původní projekt na stavbu skleníků vznikl už v roce 2015. Skleníky vyrostly na nevyužitém brownfieldu, v místech bývalé elektrárny Tušimice I., přičemž využívají k vytápění odpadní teplo ze stále fungující elektrárny Tušimice II.[4]
Firmu založil a řídí Lukáš Rázl.
Pěstování rajčat[editovat | editovat zdroj]
Rajčata se pěstují v kokosové drti, za pomoci počítačem přesně řízeného složení atmosféry, světelných podmínek, tepla a dávkovaného přísunu živin a vody. Využívá se dešťová voda a rostliny opylovávají místní čmeláci.[4] Rajčata nekoření v zemině, ale ve vodě s kokosovou drtí v hydroponických sklenících. Z tohoto důvodu nemůže mít farma označení bio, jinak ale podmínkám ekologického zemědělství vyhovuje. Každé dva měsíce probíhá certifikovaná kontrola orgány státní správy.[5] Důležitým aspektem péče o rajčata je práce se světelným spektrem. Pomocí správně simulovaných světelných podmínek mají rostliny cyklus rána, poledne a večera.[6] Žádný ze 75 zaměstnanců skleníků nesmí být kuřák, protože na tabákových listech žije pro rajčata nebezpečný virus, který by se na rajčata mohl při manipulaci přenést.[7] Dodání zralých plodů spotřebiteli se děje do 12, resp. nejpozději 24 hodin od utržení.[7]
Farma pěstuje tři druhy rajčat: odrůdy siranzo, saluoso a primioso. Siranzo je středně velké keříkové rajče, nejčastěji využívané do salátů či omáček. Saluoso jsou tzv. cherry rajčátka, tedy rajčata koktejlové velikosti. Primioso jsou středně velká rajčata s cukernatostí až 6,4 °Bx.[8][9]
Ekologická stopa[editovat | editovat zdroj]
Pěstování rajčat na farmě probíhá bez využití chemických prostředků a hnojiv, farma využívá biologickou ochranu. Opylování rostlin zajišťuje čmelák zemní, jehož kolonie jsou chovány přímo ve sklenících. O likvidaci případných škůdců se starají některé druhy dravých brouků. Dešťovou vodu pěstitelé zachytávají pro potřeby zalévání.[10]
Společnost zároveň využívá symbiózy rostlin rajčete a některých druhů hub; ty jsou pěstovány přímo na listech rajčat a taktéž na jejich kořenech. U rostlin to pomáhá snadnějšími příjmu živin do rostlin a tím i jejich lepšímu přenosu do plodů.[10]
Rostliny rajčat mají vysokou spotřebu skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2), který rozkládají na uhlík a kyslík při fotosyntéze. Z toho důvodu musí být pěstební prostor skleníku soustavně doplňován oxidem uhličitým, a to v objemu cca 6000 tun CO2 ročně. Celková uhlíková stopa celoroční produkce kadaňské farmy je tedy v součtu v záporných číslech.[11]
Vize technologické budoucnosti[editovat | editovat zdroj]
Firma chystá rozsáhlé technologické inovace v oblasti robotizace a digitalizace individuální péče o rostliny s využitím umělé inteligence. Také plánuje vybudování energetického hubu, kterým by soběstačně získávala a ukládala energii vzniklou z obnovitelných zdrojů a spalováním vodíku.[7] Cílem je stát se soběstačnou farmou nezávislou na vnějších energetických a klimatických podmínkách.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Farma Naše Rajče obdržela pro odrůdu Siranzo v roce 2021 ocenění Klasa a pro odrůdu Honey Cherry ocenění Regionální potravina v roce 2022.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rajčata pěstujeme spolu s houbami a čmeláky, říká Lukáš Rázl z firmy Naše rajče. Reflex.cz [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ IDNES.CZ. Česká rajčata mají spasit sousední trhy, zájem o ně je ve třech státech. iDNES.cz [online]. 2023-03-16 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Cesta k levným rajčatům? Místo uhlí vodík, obří pěstitel investuje stamiliony - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Český rajčatový ráj stojí na místě bývalé uhelné elektrárny v Tušimicích u Kadaně. Olomouc [online]. 2017-03-10 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ STRNAD, František. Skleník musí být pro rostliny jako nebe, říká český rajčatový král. iDNES.cz [online]. 2022-11-20 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Česká rajčata i v zimě? Zemědělci vytápí své skleníky zbytkovým teplem z elektrárny | Týdeník Hrot. Týdeník pro ekonomiku, politiku a byznys [online]. 2023-04-10 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c STROUHAL, Jan. Rajčata z elektrárny. Jak v Tušimicích vyzráli na tmu i zimu [online]. 2023-05-01 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ SALUOSO RZ F1 (72-199). Rijk Zwaan [online]. 2022-10-12 [cit. 2023-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-09. (nizozemsky)
- ↑ Tomato Assortment 2020 - 2021 [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-06-09.
- ↑ a b Počítačem řídíme i opylování. Naše Rajče je biotechnogická firma, říká ředitel Lukáš Rázl. E15.cz [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ GOLDBERGEROVÁ, Sára. Moderní česká rajčata. Prospívají díky houbám a hmyzu a pohltí 6 tisíc tun oxidu uhličitého ročně. CzechCrunch [online]. 2022-12-21 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Detail ocenění potraviny [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-05-19.