Moritz Gröbe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Moritz Gröbe
Moritz Gröbe
Moritz Gröbe
Narození14. září 1828
Kahle u Nonneberku
Úmrtí5. března 1891 (ve věku 62 let)
Vršovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníevangelický hřbitov ve Strašnicích
Povolánípodnikatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moritz August Gröbe, uváděn také jako Mořic nebo Mauritius Groebe, (14. září 1828, Kahle u Nonneberku5. března 1891, Vršovice[1]) byl německý podnikatel působící v Čechách.[2][3][4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl zaměstnán stavební firmou Vojtěcha Lanny staršího v době jejího působení v Českých Budějovicích. Firma se zabývala především stavbou mostů, nábřeží, jezů a zdymadel a také stavbou železničních tratí. Firma poté přesídlila do Prahy, kde se Moritz Gröbe stal se nejprve jejím prokuristou, poté od roku 1869 společníkem Tomáše Lanny, mladšího bratra Vojtěcha Lanny staršího a následně i společníkem firmy A. Lanna a J. Schebek. Největší účast měl Gröbe v těchto firmách při stavbě železničních tratí. Protože firma byla známá svou odbornou způsobilostí a solidností, dostávala velké množství zakázek, díky čemuž získal i Gröbe velký majetek a mohl tedy uskutečnit velkolepý záměr výstavby vily v Grébovce.[1] V roce 1881 Moritz Gröbe po mrtvici ochrnul a zůstal upoután na pojízdné křeslo.[5]

Byl pohřben na německém evangelickém hřbitově ve Strašnicích.[3]

Gröbova vila[editovat | editovat zdroj]

Moritz Gröbe si nechal vybudovat na Královských Vinohradech rozsáhlý zahradní areál nynějších Havlíčkových sadů s budovou monumentální neorenesanční, tzv. Gröbovy vily.[6] Areál se budoval v letech 1871 až 1888. Celkový náklad na vybudování areálu byl 1 760 000 rakousko-uherských korun, což odpovídá ceně cca 500 kg zlata, tedy v současných cenách cca 500 milionů Kč.[zdroj?]

V říjnu 1905 zakoupilo vilu tehdejší město Královské Vinohrady za 841 000 korun se záměrem otevřít zde od května 1906 veřejné sady.[7]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Po úmrtí upozornil český tisk na odkaz Moritze Gröbeho, který pamatoval výhradně na podporu německých záležitostí (vzdělávací spolky apod.). Současně upozornil, že sice odkázal 300 zl. chudým, ale pouze nemajetným z německé říše. Tisk uvedl tyto údaje jako doklad nepřátelství zemřelého vůči českému národu.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Úmrtí. Národní politika. 5. 3. 1891, s. 2. Dostupné online. 
  2. WENIG, Jan. Co vyprávěly staré pražské domy. 1. vyd. Praha: Panorama, 1982. 181 s. S. 163–169. 
  3. a b HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Eva. Grébovka: zelená perla Královských Vinohrad. 1. vyd. Praha: Milpo media 95 s. ISBN 8090348165, ISBN 9788090348165. OCLC 85163025 
  4. Moritz Groebe. geni_family_tree [online]. [cit. 2018-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Informační tabulka v parku Grébovka
  6. Archivovaná kopie. vinobraninagrebovce.cz [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-12. 
  7. Von der Villa Groebe. Bohemia. 31. 10. 1905, s. 3. Dostupné online. (německy) 
  8. Odkazy k účelům německonárodním. Národní politika. 1. 6. 1891, s. 2. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]