Milostné písně

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Milostné písně
Love Songs
Žánrmonoopera
SkladatelAna Sokolovićová
LibretistaAna Sokolovićová
Počet dějství1
Originální jazykangličtina, francouzština, srbština, irština, latina
Literární předlohamilostné básně různých autorů
Premiéra25. března 2008, Toronto, Richard Bradshaw Amphitheatre (Queen of Puddings Music Theatre)
Česká premiéra20. listopadu 2018, Brno, Stará radnice (opera povera)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milostné písně (v anglickém originále Love Songs) je monoopera pro ženský hlas a saxofon srbsko-kanadské skladatelky Any Sokolovićové z roku 2010. Libreto sestavila skladatelka z milostných básní v pěti různých jazycích (angličtina, francouzština, srbština, irština a latina). Premiéru měla 25. března 2008 v torontském divadle Richard Bradshaw Amphitheatre v podání divadelní společnosti Queen of Puddings Music Theatre.

Vznik, charakteristika a historie[editovat | editovat zdroj]

Původem srbská skladatelka působící v Kanadě Ana Sokolovićová spolupracovala od počátku 21. století s torontskou divadelní společnosti Queen of Puddings Music Theatre. Pro ni napsala kratší vokální skladby Pesma a Sirènes a poté svou první operu Půlnoční soud – The Midnight Court z roku 2005 podle slavné irské komické básně Briana Merrimana, která byla provedena i v londýnské Covent Garden a přispěla k tomu, že Hudební rada Quebecu jmenovala Sokolovićovou skladatelkou roku za rok 2007. Pro stejnou společnost napsala Sokolovičová i svou následující operu, mnohem skromnějších rozměrů (pouze jedna zpěvačka a jeden instrumentalista, necelá hodina trvání) nazvanou Milostné písně (Love Songs).[1][2]

O námětu Sokolovićová napsala: „Láska byla a vždy bude nevyčerpatelnou inspirací lidské tvořivosti. Láska nás následuje všude; láska je příčina a následek. Láska evokuje nejsilnější lidské emoce: láska vedla lidi k válkám, ale také inspirovala nejkrásnější básně. Všechny jazyky zpívají o lásce stejným způsobem. Každé štěstí, strach, smutek a něha je podobná druhému.“[3]

Milostné písně nejsou klasický operní útvar (jsou také někdy označovány za „písňový cyklus“). Jedná se o operní monolog pro jednu zpěvačku s doprovodem saxofonu. Libreto skladatelka sestavila z básní o lásce v pěti jazycích svých oblíbených autorů. V revidované verzi z roku 2016 následují v tomto pořadí:

(Oproti počáteční verzi chybí verše Lazy Kostiće.[1]) Tyto básně jsou seřazeny do pěti tematických oddílů („vět“), které skladatelka označuje jako čístá láska, něžná láska, dětská láska, zralá láska a láska k osobě, kterou jsme ztratili. Tyto věty jsou koncipovány lyricky. Mezi nimi jsou čtyři mezihry – autorka je nazývá „holubice“ – v nichž jsou slova „miluji tě“ recitována ve sto jazycích (včetně češtiny); ty jsou spíše rychlého, rytmického rázu.[3]

Hlavní role je značně náročná; slovy recenzentky Wandy Dobrowské jediná představitelka „zpívá, ale také šeptá, vzdychá, naříká, některé části má v Sprechgesangu, jiné recituje, musí zvládat rytmickou hru na tělo a kromě hlasového výkonu táhne souvislý hudebně-dramatický proud díla hereckou a pohybovou akcí“.[5] Napsána byla původně pro mezzosopranistku Lauren Phillipsovou, která tuto postavu zpívala při světové premiéře.[1] Ale i saxofon je jejím důstojným protihráčem a jsou od něj vyžadovány různé alternativní nátiskové techniky, používání perkusivních tónů, vzduchových tónů apod.[5] Česká operní kritička Helena Havlíková ve své (nepříliš příznivé) recenzi popsala styl Sokolovićové v této opeře takto: „Její hudba je eklektickou směsí odkazující tu k romantické nebo veristické opeře, tu k world music, folklorní a etnické hudbě, někdy k chorálu.“[6]

Původní inscenace Milostných písní od Queen of Puddings Music Theatre byla hrána na různých místech v Kanadě i mimo ni, mimo jiné na 25. hudebním bienále v Záhřebu roku 2009. Lauren Phillipsovou vystřídala pro evropské turné Shannon Mercerová, původní scénické řešení Brenta Krysy bylo nahrazeno choreografií Marie-Josée Chartierové.[1] V letech 2012/2016 skladatelka připravila novou verzi pro soprán, kterou připravila montrealská operní společnost Chants Libres se zpěvačkou Marie-Annick Béliveauovou a saxofonistou Jeanem Deromem a která měla premiéru 27. září 2017.[4][7] V prosinci 2020 ji představila kanadská Tapestry Opera (se zpěvačkou Xin Wang a saxofonistou Wallacem Halladayem).[8][9]

V Česku inscenovala tuto operu divadelní společnost opera povera (v koprodukci se Slovinským komorním hudebním divadlem). Interprety byli slovinská mezzosopranistka Irena Yebuah Tiran a saxofonista Lovro Rybar, režii měl slovinský operní režisér působící v Česku Rocc, kostým navrhl Atelje Dobrovoljc, dramaturgem byl Pavel Petráněk. Po premiéře této inscenace v Lublani 16. října 2018 následovala česká předpremiéra na Staré radnici v Brně 20. listopadu a o dva dny později pak uvedení v kapli Božího Těla (Uměleckém centru Univerzity Palackého) v Olomouci v rámci festivalu Opera Schrattenbach 2018. Soubor ji pak hrál na jiných místech ve Slovinsku (Novo mesto).[7][10] V Praze ji představil 24. února 2020 v domě U Kamenného zvonu v rámci festivalu Opera 2020.[5][6]

První kanadská inscenace byla přijata velmi příznivě. Podle pozdějšího hodnocení „uchvátila kritiky i publikum od okamžiku prvního kontaktu“.[9] Jedna z dobových recenzí (Tamara Bernsteinová v The Globe and Mail) například tvrdí, že se jedná o „vynikající dílo“, ve kterém se Sokolovićová „dotkla pravěkého srdce západní civilizace“.[11] Recenze Johna Gilkse v časopisu Opera Canada označuje Milostné písně za „hudebně a dramaticky bohaté dílo“.[8]

Kritický ohlas v českých zemích byl vyrovnanější. Hudební kritička Helena Havlíková ve webovém časopise OperaPlus formulovala k Milostným písním některé výhrady, mimo jiné vyslovila „podivení, jak málo humoru, ženské rozmarnosti, ba nevážné rozpustilosti nese zkušenost Sokolovićové […] s láskou“. Rovněž mnohojazyčné texty neocenila: „nechám-li zaznít slovo láska ve sto jazycích, není účinek obsahu toho slova stonásobně zesílen“.[6] Opačně ji hodnotila například Wanda Dobrovská v KlasikaPlus, jež dala své recenzi název „Miluji Tě“ 100x jinak; podle ní byla tato opera „strhující“ a Milostné písně „přinesly divákům zážitek, na který budou ještě dlouho vzpomínat“.[5] Pro kritičku Radmilu Hrdinovou v Novinky.cz byla česká inscenace „příjemným emotivním zážitkem“.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d BERNSTEIN, Tamara. The Vocal Music of Ana Sokolović: Love Songs for the Twenty-First Century. Circuit. Musiques contemporaines. 2012, roč. 22, čís. 3, s. 32. Dostupné online [cit. 2021-03-26]. ISSN 1183-1693. (anglicky) 
  2. ↑ An interview with Ana Sokolović [online]. Toronto: Opera Toronto, 2011-09-02 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Sokolovic, Ana – Love Songs (2012/2016) [online]. London: Boosey & Hawkes, 2016 [cit. 2021-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b SOKOLOVIĆ, Ana. Love Songs – Opéra : Livret [online]. Montréal: Chants Libres, 2017 [cit. 2021-03-26]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. ↑ a b c d DOBROVSKÁ, Wanda. „Miluji Tě“ 100x jinak. KlasikaPlus [online]. KlasikaPlus.cz, z.s., 2020-02-26 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. ISSN 2571-4171. 
  6. ↑ a b c HAVLÍKOVÁ, Helena. Operní panorama Heleny Havlíkové (266). OperaPlus [online]. Opera PLUS, 2020-03-17 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. ISSN 1805-0433. 
  7. ↑ a b Ana Sokolovič: Ljubezenske pesmi [online]. Ljubljana: Slovensko Komorno Glasbeno Gledališče, 2018, rev. 2019 [cit. 2021-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-18. (slovinsky) 
  8. ↑ a b GILKS, John. Review: Tapestry’s Love Songs “musically and dramatically rich piece of work”. Opera Canada [online]. Opera Canada Publications, 2020-12-02 [cit. 2021-03-26]. Roč. 61. Dostupné online. ISSN 0030-3577. (anglicky) 
  9. ↑ a b RITCHIE, Ian. Love Songs – A Saxophony. Opera Going Toronto [online]. 2020-11-30 [cit. 2021-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Naše produkce - LOVESONGS [online]. Brno: opera povera [cit. 2021-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-14. 
  11. ↑ BERNSTEIN, Tamara. Falling in love with Love Songs. The Globe and Mail [online]. The Woodbridge Company, 2008-03-27 [cit. 2021-03-26]. Roč. 165. Dostupné online. ISSN 0319-0714. (anglicky) 
  12. ↑ HRDINOVÁ, Radmila. Inscenovat operu trochu jinak a jinde. Novinky.cz (Právo) [online]. Borgis a.s., 2020-09-29 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Milostné_písně&oldid=23573668“