Michael Hauser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D.
Narození30. března 1972 (52 let)
Trutnov
Alma materUniverzita Karlova
PracovištěUniverzita Karlova
Filosofický ústav Akademie věd České republiky
Oborykapitalismus, postmoderní filozofie, filozofie, překlad a literatura
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Hauser (* 30. března 1972 Trutnov[1]) je český levicově zaměřený filosof, překladatel, pedagog a zakladatel občanského sdružení Socialistický kruh, jehož byl do roku 2014 předsedou. Tématem jeho filosofie je kritika kapitalismu a postmodernismus v éře globalizace; vychází zejména z díla Theodora Adorna a dalších představitelů Frankfurtské školy, Alaina Badioua či Slavoje Žižka. Působí na katedře občanské výchovy a filozofie při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, v letech 2014 až 2020 byl členem Rady České televize.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po gymnáziu nastoupil do noviciátu jezuitského řádu, po devíti měsících jej ale opustil. Poté vystudoval filosofii na FF UK; doktorskou práci obhájil roku 2004 (Moderna a negativita. Adornovo pojetí). Působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd v Oddělení filosofie XX. století a přednáší na Pedagogické a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Zabývá se kritickou teorií a neomarxismem a postmarxismem ve vztahu ke krizovým momentům současné civilizace. Přeložil knihu Slavoje Žižeka Nepolapitelný subjekt či knihu Theodora Adorna a Maxe Horkheimera Dialektika osvícenství. Kromě Filosofického časopisu publikuje též v Salonu (literární příloze Práva), A2 a Literárních novinách.

Léta 2002 založil občanské sdružení Socialistický kruh (SOK), které usiluje o recepci současné levicové teorie a o vzájemnou komunikaci mezi filosofií, sociologií a ekonomií. V roce 2006 byl jedním z iniciátorů výzvy Jsme občané!, upozorňují na defekty demokracie v ČR. Pracoval na grantovém projektu GA AV Negativní humanismus soustřeďující se na proměny a nová východiska subjektivity v postmoderně.

V březnu 2014 byl zvolen Poslaneckou sněmovnou PČR členem Rady České televize.[2] Do Rady ČT jej navrhl Filosofický ústav AV ČR; získal 133 hlasů od přítomných poslanců;[3] funkci člena Rady ČT vykonával do března 2020.[4]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Adorno: moderna a negativita (2005)
  • Prolegomena k filosofii současnosti (2007)
  • Sociální stát a kapitalismus (2007) (editor)
  • Humanismus nestačí. Rozhovor se Slavojem Žižkem (2008)
  • Cesty z postmodernismu. Filosofická reflexe doby přechodu (2012)
  • Kapitalismus jako zombie neboli Proč žijeme ve světě přízraků (2012)
  • Kopat do žuly motykou. Rozhovory s Michaelem Hauserem (2014)
  • Katarze (2015)
  • Doba přechodu: Tranzitní ontologie a dílo Alaina Badioua (2021)
  • Manifest socialistického hnutí[5] (2023)

Knižní překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Fromm, E., Obraz člověka u Marxe. Luboš Marek, Brno 2004.
  • Fabreová, C., Ústavní zakotvení sociálních práv. FILOSOFIA, Praha 2004.
  • Žižek, Sl., Nepolapitelný subjekt. Chybějící střed politické ontologie. Luboš Marek, Brno 2007.
  • Adorno, Th. W. – Horkheimer, M., Dialektika osvícenství (ve spolupráci s M. Váňou), OIKOYMENH, Praha (vyjde v roce 2008).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mgr. Michael Hauser [online]. Katedra občanské výchovy a filozofie Pedagogické fakulty UK v Praze [cit. 2023-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-01. 
  2. Rada České televize je už kompletní, u rozhlasu ale poslanci zvolili jen dva radní [online]. iHNed.cz, 2014-03-26 [cit. 2014-03-26]. Dostupné online. 
  3. Vzácná shoda: radní na jeden zátah doplnili Radu ČT všemi šesti lidmi [online]. Mediář.cz, 2014-03-26 [cit. 2014-03-27]. Dostupné online. 
  4. Poslanci volili členy televizní a rozhlasové rady, uspěli Bradáč, Kysilka, Šlégr a Pokorný. Zbývají 4 místa. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-11 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. 
  5. mh. Manifest má ambici sjednocovat levicová hnutí. Fotografie Monika Hoření; Politika. Naše pravda. Praha: Futura, 1. červen 2023, roč. 2, čís. 22, s. 4. [cit. 2023-06-09]. ISSN 2788-0982.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]