Medozvěstka křiklavá
 Medozvěstka křiklavá | |
|---|---|
 Medozvěstka křiklavá | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | šplhavci (Piciformes) |
| Čeleď | medozvěstkovití (Indicatoridae) |
| Rod | medozvěstka (Indicator) |
| Binomické jméno | |
| Indicator indicator (Sparrman, 1777) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Medozvěstka křiklavá (Indicator indicator) je pták čeledi medozvěstkovití (Indicatoridae) z řádu šplhavci (Piciformes).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Medozvěstka křiklavá dorůstá délky okolo 20 cm a váží asi 50 g. Jako všichni afričtí medozvěstkovití má po stranách ocasu výrazné bílé skvrny. Samec má vršek těla tmavě šedo-hnědý, spodek těla bílý a krk černý. Křídla má bělavě žíhaná a na rameni žlutou skvrnu. Jeho zobák je růžový.
Samice je méně výrazná, nemá černé hrdlo a její zobák je načernalý. Nedospělí jedinci jsou velmi odlišní, horní část těla mají olivově hnědou, stehna bílá a hrdlo a horní část prsou mají žlutě zbarvené.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Včelstva[editovat | editovat zdroj]
Medozvěstka křiklavá se živí především obsahem včelích hnízd: včelími vajíčky, larvami a kuklami, larvami zavíječe voskového a malého a včelím voskem (medozvěstka je jedním z mála ptáků, kteří umí strávit vosk). Často se sdružují s ostatními medozvěstkami u včelích hnízd; nedospělí jedinci převládají nad dospělými, a nedospělí jedinci tohoto druhu převládají nad všemi ostatními druhy. Stejně jako ostatní medozvěstkovití vstupuje do včelích hnízd, zatímco jsou včely časně zrána apatické, krmí se na opuštěných úlech (africké včely je opouštějí častěji než včely z mírného pásma) a odstraňuje zbytky po hnízdech, které vyloupil člověk nebo jiná velká zvířata, zejména medojed kapský.
[editovat | editovat zdroj]
Medozvěstka křiklavá je známá tím, že navádí lidi k hnízdům divokých včel.
Toto navigování nelze předvídat a je častější u dospívajících jedinců a samiček, než u dospělých samců. Pták navádí tak, že přitahuje pozornost člověka třepotavými, drnčivými „tóny ‚tya‘ složenými z pípání a pískání,“[2] které vydává také při útoku. Poté letí k hnízdu obývanému včelami (medozvěstka křiklavá zná ve svém teritoriu spoustu míst, kde včely sídlí), přistane a znovu volá. Podobně jako v jiných situacích roztáhne svůj ocas a ukazuje tak bílé skvrny a zároveň létá vzhůru, díky čemuž je velmi výrazná. Pokud ji následují domorodí lovci medu, dospělé včely v nalezeném hnízdě pomocí kouře ochromí a otevřou jej pomocí seker nebo mačet. Poté, co si vezmou med, sní mědozvěstka cokoliv, co po nich zbude.[3]
Studie zjistila, že lidé z kmene Borana z východní Afriky při využití medozvěstky zkracují dobu hledání medu přibližně o dvě třetiny. Kvůli této výhodě používají před začátkem pátrání po medu lidé kmene Borana zvláštní typ hlasité píšťaly, známé také jako fuulido. Fuulido dokáže míru setkání s medozvěstkou až zdvojnásobit.[4]
Další potrava[editovat | editovat zdroj]
Medozvěstka křiklavá také chytá některé druhy létajícího hmyzu, zejména rojící se termity. Někdy pronásleduje savce nebo ptáky, aby mohla chytat hmyz, který vyrušili a donutili vyletět. Občas se jedinec nebo dvojice přidá k hejnu ptáků smíšeného druhu. Je též známá tím, že jí vejce menších ptáků.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Kromě toho, že je predátorem hmyzu a žije v mutualistickém vztahu se živočišnými druhy, které ji následují k medu, je medozvěstka křiklavá hnízdním parazitem. Klade celkem 10 až 20 bílých vajec za rok v sérii po 3 až 7 vejcích. Každé vajíčko klade do odlišného hnízda ptáků jiného druhu, včetně některých datlovitých, špačkovitých, ledňáčkovitých, vlhovitých, vousáků, dudkovců a velkých vlaštovkovitých. Všechny druhy, na kterých parazituje, hnízdí v dírách, krytých nebo hlubokých hnízdech. Mládě, ještě stále slepé a bez peří, má na zobáku membranózní háček, kterým zabije mláďata hostitele rovnou, nebo je zraňuje opakovaně tak dlouho, dokud nezahynou.
Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Medozvěstka křiklavá obývá subsaharskou Afriku, kde se také rozmnožuje. Vyskytuje se v nejrůznějších prostředích se stromovým porostem, především v suchých a otevřených lesnatých oblastech, nikoli však v západoafrické džungli.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Greater honeyguide na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ SHORT, Lester; HORNE, Jennifer. Handbook of the Birds of the World: Jacamars to Woodpeckers. Vyd. 7. vyd. [s.l.]: Lynx Ed. [u.a.], 2002. Dostupné online. ISBN 84-87334-37-7. OCLC 174875316 Kapitola "Family INDICATORIDAE (HONEYGUIDES)".
- ↑ PERRINS, Christopher. Firefly encyclopedia of birds. [s.l.]: Firefly Books 396–397 s. Dostupné online. ISBN 1552977773. OCLC 51922852
- ↑ ISACK, H. A.; REYER, H. U. Honeyguides and honey gatherers: interspecific communication in a symbiotic relationship. Science (New York, N.Y.). 1989-03-10, roč. 243, čís. 4896, s. 1343–1346. PMID: 17808267. Dostupné online [cit. 2017-01-24]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.243.4896.1343. PMID 17808267.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu medozvěstka křiklavá na Wikimedia Commons 
Taxon Indicator indicator ve Wikidruzích
