Mazanka

Mazanka
	Usedlost Mazanka
Základní informace
Sloh	baroko
Výstavba	17. století
Přestavba	1840, 1902
Současný majitel	soukromý vlastník
Poloha
Adresa	Zvonařovská 84/13, Praha 8 - Libeň, Česko
Ulice	Zvonařovská
Souřadnice	50°7′17,17″ s. š., 14°28′24,32″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40682/1-1622 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mazanka je usedlost v Praze 8 v ulici Zvonařovská, v severní části Libně ve svahu nad ulicí Liberecká.^[1] Je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Viniční usedlost byla postavena nad Střížkovským údolím při vinici, která se připomíná v 17. století. Prvním známým majitelem byl Antonín Vendelín, který ji držel v polovině 18. století a kterému zde patřila malá vinice a velká zahrada. Roku 1764 pozemky vlastnil Jan Štemb (Štemba) a za něj zde zřejmě vznikla pozdně barokní usedlost. Od roku 1865 Mazanku vlastnila majitelka Střížkovského panství hraběnka Valentina z Reichenbachu. Dalším vlastníkem byl na počátku 20. století velkostatkář Jindřich Heller, který postavil novostavbu obytné budovy. Roku 1920 byla východně od usedlosti v oblouku Střížkovské ulice postavena šestnáctikomorová kruhová cihlářská pec a založeny další hospodářské provozy.

Po roce 1939[editovat | editovat zdroj]

Mazanka byla za 2. světové války zabrána Němci. Roku 1954 ji stát vyvlastnil od rodiny Hellerů a zřídil v jejích budovách obecní školu a později školu hudební. Od roku 1987 ji spravovaly Československé keramické závody.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pozdně barokní hospodářská usedlost má na severní a západní straně špejchar a na východní straně přízemní obytnou budovu datovanou letopočtem 1823 a novorenesančně přestavěnou roku 1902 stavitelem Aloisem Richterem. Nejstarší částí areálu jsou dva sklepy s půlkruhově valenými klenbami pravděpodobně ze 16. století, které se nacházejí na severovýchodním rohu dvora a jsou zahloubeny ve svahu a zčásti přistavěny ke skále. Zahrada připomínající přírodní park se nachází severně od budov. Celý areál je uzavřen ohradní zdí s branou na západní straně a malou brankou na severu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3990-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW Archivováno 12. 2. 2017 na Wayback Machine..

Literatura[editovat | editovat zdroj]

LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vydání Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 188–189.
HÁJEK, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. 1. vydání Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. ISBN 978-80-87220-16-0.