Mauric Remeš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. RNDr. h.c. Mořic Remeš
Mauric Remeš (asi 1900)
Mauric Remeš (asi 1900)
Narození21. července 1867
Příbor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. července 1959 (ve věku 91 let)
Dvorce (okres Bruntál)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov Neředín
BydlištěOlomouc
Alma materVídeňská univerzita
Povolánílékař, paleontolog, geolog, historik lékařství, zoolog, botanik, spisovatel a vlastivědec
ChoťMarie rozená Nešverová (1879–1952)
Dětisyn: Miloslav zemřel v necelých dvou letech 1899
dcera: Marie Kettnerová (1900–1933)
RodičeOtec: Bedřich Remeš
PříbuzníBratr: Bedřich Remeš
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mauric Remeš, též Mořic, (21. července 1867 Příbor[1]19. července 1959 Dvorce (okres Bruntál)) byl český lékař, přírodovědec, paleontolog, geolog a historik v lékařství, který žil v Olomouci.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mořic (Mauric) Remeš narodil se ve vlastenecké rodině lékaře Bedřicha Remeše v Příboře na Moravě. Studium gymnázia začal v Příboře a dokončil v Litomyšli. V letech 1885–1891 studoval na vídeňské lékařské fakultě, kde byl promován na doktora 21. března 1891. V roce 1892 nastoupil jako sekundární lékař zemské nemocnice a porodnice v Olomouci. Od roku 1895 vedl soukromou praxi. Od roku 1900 působil jako železniční lékař a později šéflékař olomouckého ředitelství státních drah. V roce 1931 odešel do důchodu.[3][4][5]

Hrob rodiny Remešovy

O paleontologii se začal zabývat během studia v Litomyšli. Jeho první článek Příspěvky ku poznání korýšů vrstev štramberských vyšel v roce 1895.[6] Do roku 1920 hodně cestoval.[7] V roce 1933 vydal učebnici Zdravověda pro učitelské ústavy a v roce 1936 společně s Josefem Augustou vydal první učebnici paleontologie Úvod do všeobecné paleontologie. Druhou světovou válku prožil ve vědecké knihovně v Olomouci. Mauric Remeš byl velice vědecky a literárně plodný. Během svého života napsal na 550 článků, studií, knih (některé práce jsou uchovávány ve strojopise).[5] Působil také v přírododovědeckém klubu v Brně.[2]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Manželka Marie rozená Nešverová (1879–1952), dcera hudebního skladatele Josefa Nešvery (1842–1914).

  • syn Miloslav (1897?–1899)
  • dcera Marie (1900–1933), manželka geologa prof. Radima Kettnera, tragicky zahynula v Tatrách[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbor
  2. a b Encyklopedie města Brna, Osobnosti. [cit. 2016-09-08]. Dostupné online.
  3. NOVOTNÝ Lubomír. Sědek umírajícího času. Pozůstalost Mořice Remeše ve fondech Vědecké knihovny v Olomouc. [cit.2016-09-08]. Dostupné Online Archivováno 21. 4. 2015 na Wayback Machine..
  4. REMEŠ Mauric, MUDr. RNDR. Dr.h.c. - Osobnosti - město Příbor. www.pribor.cz [online]. Město Příbor [cit. 2016-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-18. 
  5. a b BRÁDLEROVÁ, Daniela. Mauric Remeš (1867–1959). Akademický bulletin [online]. 2009-09-10 [cit. 2016-09-08]. Dostupné online. 
  6. Remeš Mořic, MUDr.. turista.pribor.eu [online]. Turistický informační portál města Příbor [cit. 2016-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-15. 
  7. NOVOTNÝ Lubomír. Cestování před Velkou válkou (počátky turismu u středostavovských složek moravské společnosti).[cit. 2016-09-08]. Dostupné online Archivováno 17. 9. 2016 na Wayback Machine..
  8. Národní listy (Večerník), 27.7.1933, s.1, Žena pražského učence se zabila...

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]