Marta Krupičková-Johanovská
| MUDr. Marta Krupičková-Johanovská | |
|---|---|
 Marta Krupičková-Johanovská v roce 1938 | |
| Rodné jméno | Marta Krupičková |
| Narození | 11. listopadu 1890 Mělník  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. ledna 1964 (ve věku 73 let) Československo |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | lékařka, ministerský rada |
| Zaměstnavatel | Československý červený kříž |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marta Krupičková-Johanovská (roz. Krupičková; 11. listopadu 1890 Mělník[1] – 19. ledna 1964 Praha[2]) byla česká lékařka, zaměstnankyně Ministerstva veřejného zdravotnictví Československa a feministka; jedna z prvních promovaných doktorek medicíny v Čechách. Roku 1938 dosáhla funkce ministerské zdravotní radové, jedné z prvních žen na tak vysoké pozici na úřadech ministerských úřadů v Československu. Podílela se rovněž na činnosti Československého červeného kříže.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v rodině mělnického advokáta. Po absolvování měšťanské školy začala studovat v Praze na nově otevřeném (1890) prvním soukromém dívčím gymnáziu ve střední Evropě Minerva,[3] zde jí učila mj. Albína Honzáková či Marie Baborová. Po absolvování gymnázia začala studovat medicínu na české lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze.[4] Až do roku 1900 docházely dívky na přednášky na hospitační studium (bez statutu řádné posluchačky); v roce 1900 bylo novým zákonem dívkám umožněno skládat zkoušky za celou dosavadní dobu studia. Během studia navštívila také několik politických přednášek T. G. Masaryka.[5]
Lékařkou[editovat | editovat zdroj]
Roku 1913 se stala první ženou-předsedkyní Svazu českoslovanského studentstva.[6] V této funkci zejména výrazně přispěla k uklidnění napjaté situace toho roku v Praze, kde došlo k demonstracím za zřízení druhé česky vyučující univerzity v Čechách a studentské stávky, včetně pokojného rozpuštění demonstrace na pražských Příkopech (během podobné demonstrace roku 1905 zemřel v Brně truhlářský dělník František Pavlík). Po půl roce pak, zejména kvůli náročnému studiu medicíny, z funkce odstoupila. Promovala okolo 19. února 1916. Stala se tak jednou z prvních zhruba dvaceti v Čechách vystudovaných lékařek, první medička Anna Honzáková zde titul získala teprve roku 1902.
Ještě jako medička byla jmenována sekundární lékařkou na klinice prof. Josefa Thomayera, ještě nedávno skeptického k angažmá žen v lékařství, kde nahrazovala lékaře nasazené na bojových frontách první světové války. Po vzniku Československa roku 1918 a návratu lékařů z fronty z nemocnice odešla a zřídila si jako soukromou praxi. S Alicí Masarykovou, dcerou TGM, a dalšími se podílela na založení Československého červeného kříže, kde Masaryková působila jako předsedkyně.
Ministerstvo[editovat | editovat zdroj]
Jako první žena v ČSR si zažádala o fyzikální zkoušku pro úřední lékaře, s nejistou perspektivou zaměstnání ve státních službách. Tu však začátkem 20. let s vyznamenáním složila a nedlouho potom byla angažována na sociálně-zdravotním odboru československého Ministerstva veřejného zdravotnictví. V této funkci se podílela zejména ve věci potírání tuberkulózy v obyvatelstvu, nově léčitelné díky tehdy nově objeveným, ponejvíce v rozvojových oblastech Podkarpatské Rusi, v rámci Masarykovy ligy proti tuberkulose.
Podílela se rovněž na založení Masarykovy státní školy pro zdravotní a sociální péči. Na jaře roku 1938 získala titul ministerského rady na Ministerstvu zdravotnictví. Záhy po jejím jmenování se objevil problém, jakým způsobem by měla být, vzhledem k mužskému rodu názvu úřadu, oslovována.
Po skončení druhé světové války se podílela na obnově Československého červeného kříže. O své práci u ČSČK vydala publikaci Československý Červený kříž za míru a za války.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Marta Krupičková-Johanovská zemřela 19. ledna 1964 v Praze, ve věku 73 let.
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Začátkem 20. let se provdala jako Johanovská, z manželství vzešli dva synové.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Marta Krupičková – Ženy ve vědě do roku 1945. albina.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2021-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 27. 3. 2021]
- ↑ Spolek pro ženské studium r. 1890, který vydržoval školu s názvem Minerva. Začala ve dvou místnostech u kostela sv. Vojtěcha ve Pštrossově ulici s 51 žákyněmi. Zásluhu o vznik měla především Eliška Krásnohorská
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-26]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-03-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marta Krupičková-Johanovská
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Zmínka v diplomové práci
