Marina Doriová
| Marina Doriová | |
|---|---|
| neapolská kněžna savojská vévodkyně | |
 Ricolfiová-Doriová na mysu Canaveral v roce 1969 | |
| Úplné jméno | Marina Ricolfiová-Doriová |
| Narození | 12. února 1935 (89 let) Ženeva,  Švýcarsko |
| Sňatek | 1971 |
| Manžel | Viktor Emanuel, kníže neapolský |
| Dynastie | Savojští (sňatkem) |
| Otec | René Ricolfi-Doria |
| Matka | Iris Benvenutiová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.svg)
Marina Ricolfiová-Doriová (* 12. února 1935) je bývalá švýcarská vodní lyžařka. Třikrát soutěžila na mistrovství světa ve vodním lyžování a v roce 1955 a v roce 1957 vyhrála zlaté medaile. V roce 1991 byla uvedena do Síně slávy Mezinárodní federace vodního lyžování.
Je vdovou po Viktoru Emanuelovi Savojském, knížeti neapolském, synu posledního italského krále a královny, Umberta II. a Marie Josefy. Mají jednoho syna, Emanuela Filiberta Savojského, knížete benátského.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Ricolfiová-Doriová se narodila v Ženevě 12. února 1935, jejími rodiči byli Iris Benvenutiová a René Ricolfi-Doria, průmyslník.[1] V roce 1955 začala v Cypress Gardens na Floridě ve Spojených státech s vodním lyžováním. Třikrát (1953, 1955, 1957) startovala na mistrovství světa ve vodním lyžování. V roce 1955 získala zlatou medaili v tricích a v roce 1957 získala zlato ve slalomu i tricích, a stala se tak celkovou mistryní světa žen. Na mistrovství Evropy získala celkový titul v letech 1953, 1954, 1955 a 1956. V roce 1991 byla Ricolfiová-Doriová zařazena do Síně slávy Mezinárodní federace vodního lyžování jako „nejlepší lyžařka z Evropy první dekády mezinárodních soutěží“. V soutěžení pokračovala až do roku 1960.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
Ricolfiová-Doriová se setkala s Viktorem Emanuelem di Savoia v roce 1960 v Société Nautique de Genève, kde se oba věnovali vodnímu lyžování. Vzali se v římskokatolickém kostele v Teheránu v Íránu na podzim roku 1971; jejich svatba byla oznámena během oslav 2 500 let Perské říše v Persepolis.[2] Mají jednoho syna, Emanuela Filiberta di Savoia.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marina Doria na anglické Wikipedii.
- ↑ OPFELL, Olga S. Royalty Who Wait: The 21 Heads of Formerly Regnant Houses of Europe. [s.l.]: McFarland 249 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-5057-2. (anglicky) Google-Books-ID: 9UFveIUgktIC.
- ↑ È nato a Ginevra l'erede dei Savoia. www.iltempo.it [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. (italsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Oficiální webové stránky Královského rodu Savojských
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marina Doriová na Wikimedia Commons
| Titulární královna Itálie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Josefa Belgická |
18. března 1983 Marina Doriová |
Nástupce: |