Marie Blahníková
| Marie Blahníková | |
|---|---|
.png) Mrs. Mary Blahnik (časopis The Pharmaceutical Era, 1914) | |
| Rodné jméno | Marie Tomsová |
| Narození | 18. listopadu 1846 Chlistov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 22. dubna 1914 (ve věku 67 let) USA |
| Místo pohřbení | Český národní hřbitov v Chicagu |
| Národnost | česko-americká |
| Alma mater | College of Pharmacy v Chicagu (1888–1890) |
| Povolání | farmaceutka, feministka, osvětová pracovnice |
| Zaměstnavatel | vlastní lékárenská praxe |
| Choť | Vavřinec (Lorenz) Blahník (1845–1888) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Blahníková (rozená Marie Tomsová, anglicky Mary Blahnik, 18. listopadu 1846 Chlistov – 22. dubna 1914 Chicago[1]) byla česko-americká lékárnice, spolková činovnice a feministka. Roku 1890 se stala první Čechoameričankou, která vystudovala farmacii. Po smrti svého manžela pak vedla lékárnu v Chicagu a je uváděná jako jedna z vůbec prvních lékárnic ve Spojených státech.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako Marie Tomsová v Chlistově nedaleko Klatov v západních Čechách. Provdala se za lékárníka Vavřince Blahníka (1845–1888), pocházejícího z Poleňky v klatovském okrese.[2] S manželem se roku 1866 přestěhovali do USA, posléze se usídlili v Chicagu, kde tehdy žila početná česko-americká komunita. Tam začala užívat anglickou podobu svého křestního jména, Mary.
Vavřinec Blahník v Chicagu posléze provozoval první českou lékárnu ve městě, v jejímž chodu mu byla Marie nápomocna a získavala lékarnické zkušenosti a poznatky. Roku 1885 zaslala fotografie chicagské lékárny na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze.[3] Rovněž se manželé znali mj. s Vojtou Náprstkem.
Roku 1888 však její manžel Vavřinec (Lorenz) zemřel a Marie se tak ujala vedení lékárny.[4] Téhož roku pak úspěšně složila přijímací zkoušky ke studiu farmacie na College of Pharmacy v Chicagu, které zdárně absolvovala roku 1890.[4]
Rovněž byla spolkově činná a byla členkou českoamerické Jednoty českých dam, rovněž se společně mj. s Františkou Gregorovou, Josefou Humpalovou-Zemanovou, Klementinou Novákovou a dalšími veřejně činnými Čechoameričankami zúčastnila koncilu Advisory Council na Světové výstavě v Chicagu roku 1893.[5]
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Marie Blahníková zemřela 22. dubna 1914 ve svém domě v Chicagu[6] ve věku 67 let. Pohřbena byla v rodinném hrobě na Českém národním hřbitově v Chicagu.[1]
Marie Blahnik a první české lékařky[editovat | editovat zdroj]
Marie Blahnik je považována za první Čechoameričanku, která zdárně dokončila studium farmacie. V českých zemích v tehdejším Rakousko-Uhersko se přitom ve stejné době ženy zasazovaly o samotnou možnost řádného univerzitního studia, kterou rakouské úřady neumožňovaly. První české lěkařky Anna Bayerová či Bohuslava Kecková vystudovaly medicínu v 70. a 80. letech ve Švýcarsku, první žena-absolventka Lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, Anna Honzáková, studium završila roku 1900, první absolventka farmacie Elza Fantová dosáhla na pražské univerzitě titulu až roku 1908.
K dalším významným česko-americkým zdravotnicím pak patřily např. lékařky Anna Frances Nováková či Růžena Wisteinová v Chicagu nebo Olga Šťastná v Omaze.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Marie Tomsa Blahnik (1846-1914) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2022-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Polenka - IL/IA. blahnik.genealogyvillage.com [online]. [cit. 2022-03-25]. Dostupné online.
- ↑ DOHNAL, František. Studijní texty k dějinám farmacie. [s.l.]: Karolinum Press 154 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-2608-6. Google-Books-ID: wBgvBQAAQBAJ.
- ↑ a b The Pharmaceutical Era. [s.l.]: D. O. Haynes & Company 898 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: hcTmAAAAMAAJ.
- ↑ Univerzita Karlova Pedagogická fakulta. Katedra dějin a didaktiky dějepisu DIPLOMOVÁ PRÁCE - PDF Free Download. docplayer.cz [online]. [cit. 2022-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Journal of Pharmaceutical Sciences: A Publication of the American Pharmaceutical Association. [s.l.]: American Pharmaceutical Association. 1874 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: K_5EAQAAMAAJ.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HABENICHT, Jan. Z pamětí českého lékaře: příspěvek k dějinám Čechů amerických. Chicago: tiskem a nákladem Aug. Geringera, 1897. s. 46.