Mariana (Felix)
| Mariana | |
|---|---|
| Skladatel | Václav Felix |
| Libretista | Zbyšek Malý |
| Počet dějství | 4 |
| Originální jazyk | čeština |
| Literární předloha | Jan Kozák: Mariana |
| Datum vzniku | 1982 |
| Premiéra | 11. dubna 1985, Brno, Státní divadlo Brno (Janáčkovo divadlo) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mariana je opera o čtyřech dějstvích a dvanácti obrazech (op. 61) českého skladatele Václava Felixe na libreto textaře Zbyška Malého podle stejnojmenné novely spisovatele Jana Kozáka.[1][2][3]
Vznik a charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Opera Mariana je – po dvou komických aktovkách Nesmělý Casanova a Inzerát, napsaných rovněž na slova libretisty a textaře Zbyška Malého – první celovečerní opera skladatele Václava Felixe.[3] Vznikla ke 40. výročí osvobození Československa sovětskou armádou pro Státní divadlo v Brně.[4] Václav Felix byl v té době, vedle vlivného postavení stálého přispěvatele Hudebních rozhledů, místopředsedou komunistickým režimem ovládaného Svazu českých skladatelů a koncertních umělců[3] a autor námětu opery, prozaik Jan Kozák, byl předsedou Svazu československých spisovatelů a jednou z hlavních kulturních tváří normalizace. Podle Mojmíra Weimanna bylo právě uvedení Felixovy Mariany největší „úlitbou mocným“ v brněnské opeře normalizační doby.[5] Josef Pávek v Rudém právu označil Marianu za „jednolité hudebně jevištní dílo veliké lidské opravdovosti a strhující citové síly“; podle něj tato opera „řadí se bezesporu mezi nejvýznamnější díla naší soudobé operní kultury“.[4]
Politickým námětem opery, stejně jako původní Kozákovy novely, je především kolektivizaci a obecně střet staré (buržoazní) a nové (socialistické) doby, opera se však více soustředí na psychologickou a citovou kresbu individuálních postav (zejména titulní hrdinky) a jejich vztahů. Z dramatického i hudebního hlediska je Mariana operou tradiční. Děj je přímočarý, hudba usiluje o zpěvnost a „sdělnost“, z plynulého hudebního toku vystupují samostatná čísla: árie, duety, ansámbly a sbory.[4]
Mariana měla premiéru 11. dubna 1985 ve Státním divadle Brno a hrála se do června následujícího roku.[6] Jednalo se po poslední inscenaci významného poválečného operního režiséra Ilji Hylase.[5] Jinými divadly Mariana uvedena nebyla.
Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]
| osoba | hlasový obor | premiéra (11. dubna 1985)[6] |
|---|---|---|
| Michal, rolník | tenor | Milan Voldřich |
| Mariana, žena Michalova | mezzosoprán | Jitka Zerhauová |
| Radvak, otec Michalův | baryton | Václav Halíř |
| Radvaková, matka Michalova | soprán | Gita Abrahámová |
| Matka Mariany | mezzosoprán | Anna Barová |
| Janko, traktorista, vdovec | baryton | Pavel Kamas |
| Kapsal, předseda družstva | bas | Jan Hladík |
| Miško, synek Michala a Mariany | soprán | Markéta Ungrová (Fussová) |
| Dirigent: Jan Štych starší | ||
| Režie: Ilja Hylas starší | ||
| Scéna: Zbyněk Kolář | ||
| Kostýmy: František Kříž | ||
| Choreografie: Luboš Ogoun | ||
Děj opery[editovat | editovat zdroj]
Děj se situován do v 50. letech 20. století ve vesnici na Ostravsku (nikoli jako v románové předloze pod Vihorlatem). Na pozadí sporů o kolektivizaci a vůbec sociální modernizaci vesnice se odehrává příběh Mariany, která se bez věna a bez lásky provdala do bohaté selské rodiny. Dře na statku, její manžel, Michal Radvak, ji týrá a jeho rodiče ji považují za vetřelce a dávající jí najevo, že od ní očekávají jen vděčnost a poslušnost. Situace se ještě zhorší, když utýraná Mariana naváže vztah s představitelem nového světa, družstevním traktoristou Jankem. Ani vlastní matka není Marianě oporou; je bigotně věřící a nutí dceru, aby byla manžela ve všem poslušna. Mariana se však nakonec celému okolí vzepře, opouští muže a se svým synkem Miškem odchází ze vsi do města.
Instrumentace[editovat | editovat zdroj]
Tři flétny, dva hoboje, tři klarinety, dva fagoty, čtyři lesní rohy, tři trubky, tři pozouny, tuba, tympány, bicí souprava, celesta, harfa, smyčcové nástroje (housle, violy, violoncella, kontrabasy).[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Václav Felix: Mariana [online]. Praha: Dilia [cit. 2017-12-12]. Dostupné online.
- ↑ JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 160.
- ↑ a b c KOLOFÍKOVÁ, Klára. Felix, Václav. In: MACEK, Petr. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2015. Dostupné online. Archivováno 14. 12. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ a b c PÁVEK, Josef. Čin brněnské opery. Rudé právo. 1985-04-14, roč. 65, čís. 85, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-12-13]. ISSN 0032-6569.
- ↑ a b MOJMÍR, Weimann. Padesátiny Janáčkova divadla v Brně (3) | OperaPlus. OperaPlus [online]. 2015-10-04 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Online archiv – Mariana [online]. Brno: Národní divadlo Brno [cit. 2017-12-13]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 160.