Malý Berlín
| Malý Berlín | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | konstruktivismus |
| Architekti | Adolf Foehr a Franz Hruschka |
| Poloha | |
| Adresa | Praha 7,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′11,22″ s. š., 14°26′10,79″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pod názvem Malý Berlín je znám obytný blok v ulici U Smaltovny v Praze 7 – Holešovicích. Někdy je tento pojem používán i pro oblast několika sousedních ulic, kde se ve 30. letech 20. století koncentrovala početná německojazyčná komunita.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stavbu obytného bloku financovalo Stavební družstvo úředníků bank a spořitelen v Praze a byla zahájena roku 1937. Bytový areál doplňovalo zázemí v podobě dětských jeslí, mateřské školy, prádelny a obchodů.[2] Dům byl zkolaudován 15. 3. 1939, tedy shodou okolností v den německé okupace. Dům byl díky své fasádě provedené v hnědé barvě někdy přezdíván Braunes Haus (Hnědý dům). Po vyhlášení protektorátu se Stavební družstvo úředníků bank a spořitelen v Praze dostalo pod nucenou správu pražského gestapa a nová budova posloužila jako byty pro nově příchozí příslušníky orgánů říšské správy. [3]
Během Pražského povstání 5.–6. května 1945 objekt dobyla skupina povstalců. Po druhé světové válce majetek převzala národní správa. Do uvolněných bytů se pak začali stěhovat čeští obyvatelé.[3]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Konstruktivistický (podle jiných zdrojů funkcionalistický[4]) návrh budovy vypracoval architekt Franz Hruschka údajně ve spolupráci s Adolfem Foehrem (jeho jméno ale ve stavební dokumentaci nefiguruje).[3]
Dům má obdélníkový půdorys a jeho dominantou je ústřední dvůr. Z něj se vchází do jednotlivých křídel budovy a fasády směřující do dvora jsou také bohatší (balkóny). Fasády směřující do ulice jsou naopak velmi prosté, nápadnějším prvkem jsou vlastně pouze zelené okenní rámy a pásy režných cihel lemující okna.[4] V centrálním dvoře byla původně fontánka, pískoviště a pergola s lavičkami.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Celkový pohled na objekt z nároží Veletržní a U Smaltovny -
Celkový pohled z nároží ulic Bubenská a Šimáčkova -
Detail oken – zelený rám a pás režných cihel -
Vstupní portál z ulice U Smaltovny -
Malý Berlín – ústřední dvůr, detail vstupu G
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ TOMÁNEK, Martin. Malý Berlín I.. Hobulet. Září 2017.
- ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu: Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938. Praha: Fraktály Publishers, 2002.
- ↑ a b c d TOMÁNEK, Martin. Malý Berlín II.. Hobulet. Říjen 2017.
- ↑ a b Adolf Foehr – Architekt pražské německé menšiny [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-30.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KERDOVÁ, Lenka. Malý Berlín ve Velké Praze. Řevnice: Arbor Vitae, 2022. 280 s. ISBN 978-80-7467-163-0.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Malý Berlín na Wikimedia Commons
