Luděk Maňásek
| ak. mal. Luděk Maňásek | |
|---|---|
| Narození | 11. listopadu 1929 Bělá pod Bezdězem |
| Úmrtí | 9. února 2003 (ve věku 73 let) Ústí nad Labem |
| Místo pohřbení | Bělá pod Bezdězem |
| Alma mater | UMPRUM |
| Povolání | malíř, ilustrátor a grafik |
| Děti | syn Hynek |
| Ocenění | čestné občanství ve Bělé pod Bezdězem |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Luděk Maňásek (11. listopadu 1929 Bělá pod Bezdězem – 9. února 2003 Ústí nad Labem)[1][2] byl český malíř, grafik a ilustrátor.[1][2]
Život[editovat | editovat zdroj]
V roce 1943 nastoupil na Státní grafickou školu v Praze.[3] Mezi lety 1945 (1946)[4] až 1950 pracoval jako litograf v grafickém ústavu V. Neubert & syn.[2] V roce 1950 maturoval na Střední grafické škole v Praze. Mezi lety 1950 až 1955 studoval malbu (obor monumentální malba)[4] a kresbu u Josefa Nováka a pedagogiku u Jaromíra Uždila na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze.[1] Prvním jeho velkým dílem byl obraz milicionáře a rudoarmějce s holčičkou v nadživotní velikosti na stěně radnice v Mnichově Hradišti v roce 1957.[3]
V 60. letech 20. století byl členem redakční rady časopisu Život mladoboleslavské kultury.[2] Do 70. let 20. století vyučoval malbu a kresbu na základní umělecké škole v Mladé Boleslavi, odkud musel z politických důvodů odejít[1] a měl do roku 1985 zakázáno vystavovat v Mladé Boleslavi.[2][3] Poté se věnoval volné tvorbě, především ilustracím pro nakladatelství Atria. Od roku 1974 žil v Mladé Boleslavi.[3] V roce 1979 se manželce Haně narodil syn Hynek.[3] V roce 1982 se přestěhoval do bytu v Kosmonosích.[3]
Po roce 1989 inicioval založení Sdružení mladoboleslavských výtvarníků-profesionálů.[1] Spolupracoval i s Městským divadlem Mladá Boleslav[2] (vytvořil např. plakát pro inscenaci Jiráskovy Lucerny)[5]. V roce 1999 získal čestné občanství města Bělá pod Bezdězem.[2]
Zemřel po těžké nemoci 9. února v Ústí nad Labem. Pohřeb se konal 14. února 2003 v obřadní síni ústeckého krematoria.[5] Pohřben je na obecním hřbitově v Bělé pod Bezdězem.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Ilustroval učebnice,[2] dětské knihy (pověsti, pohádky), dobrodružné příběhy, romány i poezii. Celkem ilustroval více než 100 titulů ve třinácti jazycích. Ve volné tvorbě využíval duchovní a symbolické náměty. Volná tvorba zahrnovala kalendáře, pohlednice, hrací karty, zápalky, záložky, divadelní programy, plakáty apod.[1][3]
Kalendáře (výběr)[editovat | editovat zdroj]
Ilustrace (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Jan Čarek: Motýli (1959)
- J.M. Le Prince de Beaumont: Kráska a zvíře (1971)
- Jacob a Wilhelm Grimm: Die schönsten Märchen (1975)
- Vladimír Stuchl: Prérií pádí kůň: Americké pověsti a povídačky (1975)
- Oscar Wilde: Šťastný princ a jiné pohádky (1985)
- Donát Šajner: Blázínci ze Lhoty (1986)
- Miroslav Pecha: Srneček z křivoklátského lesa (1990)
- Josef Ort: Hrad Michalovice (1991)
- Jaromír Kazda: Potopa (1994)
- Jaromír Kazda: Stvoření světa (1994)
- Zdeněk K. Slabý: Čítanka 6 (1995)
- Jaromír Kazda: Narození Ježíška (1995), Narodenie Ježiška (1995), Isusovo rodjenje (1995)
- Rudyard Kipling: Pohádky (1996)
- Eduard Petiška: Mythes de la Grèce antique (1998)
- Hans Christian Andersen: Ošklivé káčátko (1998)
- Zdeněk Hoffmann: Pověsti z Podbezdězí (1999)
- Charles Perrault: Le chat botté (2000), Kocour v botách (2000)
- Pavel Gaudore: Řecké báje (1998, 2003)
- Karel Hynek Mácha: Máj (2004)
Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]
Svá díla představil na více než 200 kolektivních a samostatných výstavách.[2]
Samostatné[editovat | editovat zdroj]
- 1979 – Luděk Maňásek: Ilustrace dětské knihy. Suchardův dům, Nová Paka[2]
- 1989 – Luděk Maňásek. Podkrkonošské muzeum, Nová Paka[2]
- 2003 – výstava ilustrací Luďka Maňáska k Máchovu Máji, kulturní středisko, Bělá pod Bezdězem[5]
Kolektivní[editovat | editovat zdroj]
- 1971 – Nejkrásnější knihy roku 1970. Památník národního písemnictví, Praha[2]
- 1974 – Knižní ilustrace Artie 1953–1973. Středočeská galerie, Praha[2]
- 1979 – Čeští ilustrátoři dětem, Mánes, Praha[2]
- 1982 – Nejhezčí dětem - přehlídka knižních ilustrací nakladatelství Albatros za rok 1981, Mánesova síň, Karviná[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 130.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Luděk Maňásek | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g ZVĚŘINOVÁ, Jarka. Pohádkový Luděk Maňásek. [s.l.]: [s.n.], 2013. 47 s.
- ↑ a b RABOCHOVÁ, Marcela; HLOUŠEK, Jiří. Kalendárium osobností regionu Střední Čechy na rok 1994. Kladno: Státní vědecká knihovna v Kladně, 1993. ISBN 80-85191-09-1. S. 99.
- ↑ a b c d e HRUBÁ, Eva. Zemřel Luděk Maňásek. Zpravodaj města Bělé pod Bezdězem. 2003-03, roč. 27, s. 5.
