Liepona

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Liepona
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Délka toku35,1[1] km
Plocha povodí104,6 km²
Průměrný průtok0,65 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí15010568[2]
Pramen
Ústí
Protéká
LitvaLitva Litva (Marijampolský kraj, okres Vilkaviškis) RuskoRusko Rusko (Kaliningradská oblast)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Němen, Šešupė, Širvinta
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liepona (rusky Лепона (nikoliv však Lipovka, která je jiná řeka, ústící do řeky Tumannaja/Raušvė), německy Lepone) je řeka 3. řádu, většinou svého toku (22,9 km) tvořící státní hranici mezi jižní Litvou a Kaliningradskou oblastí Ruska. Teče v okrese Vilkaviškis. Je to levý přítok řeky Širvinta, do které se vlévá 1 km západně od vsi Stanaičiai, na státní hranici, kterou dále k severu tvoří Širvinta, 27,7 km od jejího ústí do řeky Šešupė. Pramení 5 km jihozápadně od městysu Pajevonys, na území Litvy. Teče zpočátku směrem severním, později severoseverozápadním, u vsi Vaidotai se stáčí prudce k západu, později k severozápadu a po soutoku s potůčkem Užupis začíná tvořit státní hranici a to až do ústí. U obce Matlaukys protéká rybníkem Matlaukio tvenkinys (26 ha, založen roku 1980, protože jeho plocha přísluší dvěma státům, je zanedbán a břehy, hráz i propusť jsou v havarijním stavu), před soutokem s řekou Šilupė se stáčí k severovýchodu, protéká po západním okraji pohraničního města Kybartai, zde se křižuje s železniční tratí KaunasKybartaiNesterov a s mezinárodní silnicí E28, dále silně meandruje k severu až k ústí do Širvinty. Koryto řeky je místy regulováno, šířka koryta je 4 – 6 m, hloubka 1,4 – 1,9 m. Průměrný spád je 200 cm/km. Rychlost toku je 0,2 – 1 m/s. [3]

Minulost[editovat | editovat zdroj]

Hranice, která prochází řekou, je nezměněna od roku 1422 – tehdy s Východním Pruskem. V roce 1940 přes polovyschlou řeku z Litvy do Německa prchal bývalý prezident Litvy Antanas Smetona. Vzhledem k tomu, že řeka tvořila (a dosud tvoří) po dlouhou dobu hranici mezi zeměmi s dosti rozdílnou ekonomikou a je poměrně snadno překonatelná, byla vždy výhodným a častým místem pro pašování, nejvýznamněji v meziválečném období (drobný kontraband převážně potravin, drobného nedostatkového zboží (zapalovače a kamínky do zapalovačů; ty byly zakázány aby nekonkurovaly zápalkám), taktéž alkoholu, kuřiva, elektrických přístrojů, látek, kosmetiky)[4], před vznikem Litevského státu byl pašován tisk (knygnešystė), v současnosti převažuje pašování cigaret.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liepona na litevské Wikipedii.

  1. Údaje Agentury ochrany životního prostředí
  2. Oficiální klasifikátor litevských řek
  3. Algirdas Rainys. Liepona. Visuotinė lietuvių enciklopedija (Všeobecná litevská encyklopedie), Díl XIII. (Leo-Magazyn). V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2008, str. 141 (litevsky)
  4. Pašeráctví v meziválečném období (litevsky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lietuvos autokelių atlasas 1:200 000 : Jāņa Sēta Map publishers Ltd. : Rīga, Lotyšsko, 2008 – 222 p. ISBN 978-9984-07-475-7