Libeňský lihovar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Libeňský lihovar
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavba1872
Zánik1973
Další majiteléFrantišek Xaver Brosche
Poloha
Adresapůvodní č.p. 209, Praha 8 - Libeň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libeňský lihovar (Lihovar František X. Brosche Sohn) je zaniklý průmyslový areál v Praze, který se nacházel ve východní části Libně mezi ulicí Sokolovská a potokem Rokytka. Od bývalé Rakouské severozápadní dráhy k němu východním směrem vedla vlečka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Libeň roku 1879

Roku 1872 přesídlila firma a. s. František Xaver Brosche ze Sanytrové ulice na Starém Městě do Libně na Vysočanskou silnici (Sokolovská). Lihovar známý po celém Rakousku-Uher­sku své výrobky vyvážel do větší části Evropy. Specializoval se na výrobu vysoce kvalitního bezvodého lihu. Roku 1907 byl vyhodnocen jako největší lihovar ze sedmi „průmyslových lihovarů v komorním obvodu pražském“.[1]

V nově postavené rozsáhlé továrně s rafinerií a výrobou drasla současně vznikla i sladovna, jejíž slad sloužil zpočátku pouze pro potřeby lihovaru. Do čtyř vodních nádrží – rybníků v severní části areálu byla přiváděna voda z Rokytky, jejíž hladina po regulaci klesla (hladina vody v nádržích byla výše než hladina Rokytky). Při modernizaci přeměnili majitelé původních sedm kotlů na čtyři kotle s úsporným topením a spalováním kouře při využití Whittackerova patentu.

Zánik

V 70. letech 20. století se provoz lihovaru postupně omezoval, až byl úplně zastaven. Objekty byly roku 1973 zbourány a rybníky zasypány. Na místě továrny stojí nová zástavba.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NYDRLE, Antonín: Vývoj českého lihovarství, In: Chemické listy, I., 1907. S. 286. Dostupné online.
  2. Vycházka Libní - Okolo Rokytky. liben.evangnet.cz. [cit. 2017-10-11] pdf. Dostupné z WWW[nedostupný zdroj].

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HEJTMÁNEK, Ladislav. Libeň: historický nástin. Praha: Nákladem obce libeňské, 1896. viii, 265 s., [21] l. obr. příl., [1] složený l. obr. příl. S. 148, 193, 241, 262. Dostupné online.
  • JUNGMANN, Jan. Libeň - zmizelý svět. [Praha]: Muzeum hlavního města Prahy, ©2010. 191 s. ISBN 978-80-85394-79-5. S. 115, 119.
  • MAHEL, Ivo. Zmizelá Praha; Nádraží a železniční tratě; 4. díl. 1. vyd. Praha: Paseka, 2017. 192 s. ISBN 978-80-7432-763-6. S. 156–157. 
  • BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha; Továrny a tovární haly; 1. díl; Vysočany, Libeň, Karlín. 1. vyd. Praha: Paseka, 2011. 180 s. ISBN 978-80-7432-122-1. S. 120–121. 

Související články[editovat | editovat zdroj]