Leopold Prečan – Wikipedie

Jeho nejdůstojnější Excelence ThDr. Leopold Prečan
11. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský
ThDr. Leopold Prečan
Církev	římskokatolická
Předchůdce	Antonín Cyril Stojan
Nástupce	Josef Matocha
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	arcibiskup olomoucký (1923–1947)
Osobní údaje
Datum narození	8. března 1866
Místo narození	Velký Týnec Rakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí	2. března 1947 (ve věku 80 let)
Místo úmrtí	Svatý Kopeček Československo Československo
Vyznání	římskokatolické
Povolání	Církevní heraldika Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Prečan (8. března 1866 Velký Týnec^[1] – 2. března 1947 Svatý Kopeček) byl český katolický teolog a kněz – 11. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský (1923–1947), asistent papežského trůnu, čestný občan města Olomouce.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 8. března 1866 ve Velkém Týnci u Olomouce.^[1] Studoval teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a roku 1914 byl prohlášen doktorem teologie.

Arcibiskupem byl jmenován 10. listopadu 1923. Měl velké zásluhy o rozvoj Velehradu, zasadil se též, aby byl velehradskému chrámu udělen titul basilika minor. Dne 11. března 1936 byl jmenován čestným občanem města Kroměříž.

Po uzavření vysokých škol v listopadu 1939 díky diplomatickému jednání se mu podařilo zřídit diecézní cyrilometodějské bohoslovecké učiliště a alumni, kteří nastoupili v r. 1935 do arcibiskupského semináře mohli dostudovat a tradičně dne 5. 7. 1940, v den svátku sv. Cyrila a Metoděje, být vysvěceni.

Podle svého přání byl pohřben v Olomouci v kostele sv. Cyrila a Metoděje, který dal postavit. Byl hlavním iniciátorem a sponzorem Prvního celostátního sjezdu katolíků československých v roce 1935.

Za svého života shromáždil rozsáhlou sbírku uměleckých předmětů ze slonoviny. Sbírka budovaná asi od roku 1930 obsahuje kromě evropské drobné plastiky od středověku po 19. století také asijské umění, včetně známých japonských figurek necuke.

Od roku 1947 do poloviny 90. let 20. století byla sbírka ukryta ve sklepení Arcibiskupského paláce. Dnes je jako tzv. Kabinet slonoviny součástí expozice Arcidiecézního muzea v Olomouci.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobní znak ve vstupní hale kostela sv. Cyrila a Metoděje
Osobní znak na Dolním náměstí v Olomouci
Osobní znak – barevné provedení
Sarkofág arcibiskupa Leopolda Prečana
v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu farnost Domamil

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 624.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Prečan na Wikimedia Commons
Archivní zvukový záznam hlasu Leopolda Prečana (náboženská úvaha o vítězství ducha nad hmotou, 20. 6. 1935)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

11. arcibiskup olomoucký
Předchůdce: Antonín Cyril Stojan	1923–1947 Leopold Prečan	Nástupce: Josef Matocha

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů

BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ		Znak olomouckého arcibiskupství

Olomoučtí biskupové (1063–1776)	1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu

Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777)	1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské

ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ

Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777)	1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík

Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779)	1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler

^Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál

Portály: Česko | Křesťanství | Lidé | Morava