Le duc de Guise
| Vévoda z Guise aneb Rada z Blois | |
|---|---|
| Le Duc de Guise, ou les États de Blois | |
 George Onslow | |
| Základní informace | |
| Žánr | opéra comique („drame lyrique“) |
| Skladatel | George Onslow |
| Libretista | Eugène de Planard a Jules-Henri Vernoy de Saint-Georges |
| Počet dějství | 3 |
| Originální jazyk | francouzština |
| Literární předloha | François-Just-Marie Raynouard: Les États de Blois ou la Mort du duc de Guise |
| Premiéra | 8. září 1837, Paříž, Théâtre royal de Opéra-Comique (salle de la Bourse) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Le duc de Guise (celým názvem Le duc de Guise, ou Les ėtats de Blois; česky: Vévoda z Guise nebo Rada z Blois) je opéra comique – autorským žánrovým označením „drame lyrique“ – o třech jednáních George Onslowa na libreto Françoise-Antoina-Eugèna de Planard a Julese-Henriho Vernoya de Saint-Georges podle stejnojmenné pětiaktové tragédie Françoise Justa Marie Raynouarda z roku 1809. Opera měla premiéru 8. září 1837 v Théâtre royal de l'Opéra-Comique v Paříži.[1]
Opera, která se soustředí na atentát na vévodu de Guise v roce 1588, byla třetí a poslední z Onslowových oper. Text a hudba byly publikem dobře přijaty, ale Gérard de Nerval si v recenzi stěžoval, že nenabídli Jenny Colonové příležitost ukázat svůj talent.[1]
Onslow provedl úpravu úryvků opery pro smyčcové kvarteto (jeho op. 60).[2][3]
Role[editovat | editovat zdroj]
| Role | Typ hlasu | Premiérové obsazení,
8. září 1837 |
|---|---|---|
| Henri III | tenor | Théodore-François Moreau-Santi |
| Henri, duc de Guise | tenor | Jean-Baptiste Chollet |
| Larchant, důstojník krále | bas | François-Louis Henry |
| Loignac, Gaskoněc | tenor | Paul-Jean Fargueil |
| Péricart, vrátný hradu Blois | tenor | Joseph-Antoine-Charles Couderc |
| Saint-Pol, jeden z Guiseových důstojníků | Victor | |
| Cathérine de Médicis | soprán | Marie-Julienne Boulangerová |
| La marquise de Sauve, milenka duc de Guise | soprán | Geneviève-Aimée-Zoé Prévostová |
| Paulette, dojička | soprán | Jenny Colonová |
| Dvořané, buržoazie, vojáci, členové rady | ||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Le duc de Guise na anglické Wikipedii.
- ↑ a b TAMVACO, Jean-Louis. Les cancans de l'opėra. Paříž: [s.n.], 2000. ISBN 9782271057426. S. 735, 736. (francouzsky)
- ↑ Discographie - George Onslow - Guise ou les Etats de Blois - Le Salon Romantique. www.salon-romantique.com [online]. [cit. 2022-10-18]. Dostupné online.
- ↑ "Le Duc de Guise". primavista.free.fr [online]. [cit. 2022-10-18]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NIAUX, Viviane (ed.). George Onslow un « romantique » entre France et Allemagne. Lyon: Symétrie, 2010. 416 s. ISBN 978-2914373678. (francouzsky)
- LETELLIER, Robert Ignatius. Opéra-Comique. A Sourcebook. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholars Publishing, 2010. 851 s. ISBN 978-1-4438-2140-7. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Libreto Guise aneb Sněmu v Blois v databázi Gallica (ve francouzštině)
- Původní rukopisné libreto Guise aneb Sněmu v Blois předložené cenzuře (ve francouzštině)
- Partitura Guise aneb Sněmu v Blois v databázi Gallica (ve francouzštině)
- Guise aneb Sněm v Blois, klavírní výtah vybraných kusů od Henriho Pottiera (ve francouzštině)
- Kvartet č. 60 upravený autorem z opery Guise aneb Sněm v Blois v databázi Gallica, 1. suita, 2. suita