La Digue

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
La Digue
Pohled z výšky na La Passe
Pohled z výšky na La Passe
LokalizaceIndický oceán
StátSeychelySeychely Seychely
Topografie
Rozloha10,08 km²
Zeměpisné souřadnice
Nejvyšší vrcholNid d'Aigles (333 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel2 800 (2014)
Hustota zalidnění277,8 obyv./km²
Největší sídloLa Passe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

La Digue je ostrov na Seychelách. Nachází se 43 km severovýchodně od hlavního města Victorie a patří ke správní jednotce La Digue and Inner Islands. Má rozlohu 10,08 km² a je pátým největším obydleným seychelským ostrovem[1], tj. nepočítaje atol Aldabra. Žije na něm okolo 2800 obyvatel (třetí nejlidnatější ostrov v zemi), kteří převážně hovoří seychelskou kreolštinou a vyznávají římskokatolické náboženství. Největším sídlem na ostrově je La Passe.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Neobydlený ostrov objevil v roce 1742 francouzský mořeplavec Lazare Picault a nazval ho Ìle Rouge, Růžový ostrov, kvůli barvě pobřežních skalisek. V roce 1768 zde přistál Marc-Joseph Marion du Fresne a podle jeho lodi La Digue (Hráz) nese ostrov současné jméno. Od roku 1798 se zde usazovali francouzští kolonisté s černými otroky. V roce 1814 Francie na základě pařížské mírové smlouvy odstoupila Seychely včetně La Digue Britům, kteří zde vládli do roku 1976, kdy se Seychely staly nezávislou republikou.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Vládne zde rovníkové podnebí, vnitrozemí je porostlé kalabovým lesem. Hlavními produkty ostrova jsou kokosové ořechy a vanilka, rozvíjí se turistický ruch. Atrakcemi jsou maják, pláž Anse Source d'argent a chráněné území Veuve Special Reserve. Okolní moře je oblíbeno mezi potápěči. Žije zde endemický lejskovec seychelský, jehož populace je odhadována na 140 až 190 jedinců.[2] Na ostrov byly vysazeny želvy obrovské pocházející z ostrova Aldabra.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavním dopravním prostředkem je jízdní kolo. Původně na ostrově nebyly žádné automobily, nakonec byl pro potřeby turistických zařízení povolen provoz tří vozů.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. World Atlas Dostupné online
  2. The IUCN Red List of Threatened Species Dostupné online
  3. Delicious Spots Dostupné online Archivováno 5. 2. 2019 na Wayback Machine.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]