Krakořice
| Krakořice | |
|---|---|
 Zvonice v Krakořicích | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Šternberk |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′1″ s. š., 17°15′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 90 (2021)[1] |
| Katastrální území | Krakořice (2,09 km²) |
| Nadmořská výška | 256–266 m n. m. |
| PSČ | 785 01 |
| Počet domů | 30 (2011)[2] |
  Krakořice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 671 |
| Kód k. ú. | 600679 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krakořice (německy Krokersdorf[3]) jsou malá vesnice, část města Šternberk v okrese Olomouc. Nachází se v Nízkém Jeseníku, asi 3 km na severozápad od Šternberka.
Název[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší písemné doklady (do 15. století) ukazují podobu Krákovice. Jejím základem bylo osobní jméno Krák (odvozené od slovesa krákati – „krákorat“). Výchozí tvar Krákovici byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal „Krákovi lidé“. Z roku 1480 je poprvé doložen tvar Krákořice, patrně spojením s osobním jménem (přezdívkou) Krákora („mluvka, žvanil“). Kdy zanikla délka první samohlásky, není z nedokonalého pravopisu písemných záznamů zřejmé.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o vsi pochází z roku 1273 (Kracowiz). V minulosti jsou doloženy názvy jako Krakovec nebo Krakovice.[5] Původně slovanská vesnice se postupně poněmčila a po roce 1938 se tak podobně jako okolní obce stala součástí Sudet. Ovšem po roce 1945 bylo původní obyvatelstvo vysídleno.[6] V roce 1961 se stala součástí obce Babice a spolu s nimi roku 1974 součástí Šternberka. Na rozdíl od Babic už součástí města zůstala.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatel | 170 | 164 | 152 | 156 | 144 | 148 | 138[p 1] |
| Domů | 25 | 26 | 26 | 28 | 28 | 28 | 28 |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Obyvatel | 107 | 111 | 121 | 101 | 93 | 96 | 92 |
| Domů | 28 | 27 | 27 | 28 | 30 | 28 | 30 |
- ↑ Z toho 136 osob národnosti německé a 2 československé.[9]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- zvonice z 19. století
- kamenný kříž z roku 1823
- boží muka z 19. století
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 610.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. str. 440, 441.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek II. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 247.
- ↑ KOUDELA, Miroslav. Krákořice. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 109.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 660–661.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 507.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krakořice na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Krakořice ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Krakořice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Krakořice na webu ČÚZK
