Královské paláce v Abomey
| Královské paláce v Abomey | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát |  Benin |
  Královské paláce v Abomey | |
| Souřadnice | 7°11′11″ s. š., 1°59′38″ v. d. |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | iii, iv |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | (neznámé zasedání) |
Královské paláce v Abomey je komplex dvanácti paláců rozkládajících se na ploše 40 hektarů v samém srdci města Abomey v Beninu. Abomey bývalo hlavním městem Dahomejského království.[1][2] Království bylo založeno roku 1625 Fony, kteří zde vytvořili mocnou vojenskou i obchodní říši. Až do konce 19. století zde byl dominantní obchod s otroky, kdy Fonové prodávali své válečné zajatce evropským obchodníkům s otroky.[3] Na svém vrcholu mohlo v palácích žít až 8000 lidí.[4]
UNESCO zapsalo paláce na Seznam světového dědictví v Africe. Po tornádu, které památku zasáhlo 15. března 1984, byly poškozeny některé z budov. Následně byla památka zapsána na Seznam světového dědictví v ohrožení. Komplex se však s pomocí několika mezinárodních agentur podařilo zrestaurovat. Po dokončení prací se UNESCO v červenci 2007 rozhodlo o vyřazení této památky ze Seznamu světového dědictví v ohrožení.
V současnosti již nejsou paláce obydleny, ale v paláci krále Ghéza a krále Glélého se nachází Historické muzeum v Abomey, které se věnuje dějinám Dahomejského království.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Honosné paláce vystavělo dvanáct panovníků vládnoucích Dahomejskému království. Paláce svou funkci plnily v letech 1695 až 1900 a sloužily jako tradiční kulturní centrum říše. Prvním panovníkem, který zahájil jejich výstavbu, byl král Houegbadja, jenž město založil.[5] Podle místní legendy byli králové z Abomey potomky princezny Aligbonon z Tada a pantera. Jejich království se rozkládalo v jižní části dnešního Beninu. Podle dochovaných historických záznamů zakladatel říše král Houegbadja stanovil základní právní normy v království včetně své politické role a pravidel nástupnictví.[6]
Král Agaja v roce 1724 porazil království Allada a v roce 1727 království Whydah. Následně bylo několik válečných zajatců zabito a mnozí další byli prodáni jako otroci v Gléwé (dnešní Ouidah). Tím započala dominance Dahomejského království v obchodu s otroky.[6] V 19. století s rozmáhajícím se hnutím ve Velké Británii proti otroctví započal král Guézo se zemědělským rozvojem, který zemi přinesl další ekonomickou prosperitu díky vývozu zemědělských produktů, například obilí a palmového oleje.[6]
V letech 1892 až 1894 probíhaly boje mezi Francií a Dahomejským královstvím. Zpočátku se království podařilo vyhrát mnoho bitev, kdy byl zabit i velitel francouzské armády. Král Béhanzin, poslední nezávislý král, však byl zrazen svým bratrem, který usiloval o jeho trůn. Králův bratr vyzradil Francouzům dahomejská tajemství a král Béhanzin rozkázal zapálit Abomey. Francouzi jej poté deportovali na Martinik. Jeho nástupce, král Agooli Agbo, mohl vládnout pouze do své deportace do Gabonu v roce 1900.
Oficiální historie království byla zaznamenána na řadě polychromovaných hliněných reliéfů.
Tradiční architektura[editovat | editovat zdroj]
Město, ve kterém byly paláce postaveny, bylo obklopeno zdí, jejíž délka je odhadována na 10 km. Zeď přerušenou šesti branami chránil příkop hluboký 1,5 m, plný pichlavých akácií, které se tradičně používaly k obraně západoafrických pevností. Uvnitř ohrazeného prostoru byly vesnice od sebe oddělené poli, několik královských paláců, tržiště a velké náměstí s kasárnami. Průměrná tloušťka zdí budov činila 50 cm, což umožňovalo udržovat v interiérech paláce nízkou teplotu. Každý palác se architektonicky lišil a odpovídal potřebám jednotlivých králů. Základy budov, podlahy a vyvýšené konstrukce byly hliněné. Dále bylo ke stavbě použito dřevo. Střecha byla z plechu a slámy.[7]
Basreliéfy[editovat | editovat zdroj]
Basreliéfy sloužily jako kronika (při absenci písemných dokumentů) a zaznamenávaly významné události v dějinách Fonů a jejich říše, vojenská vítězství a činy králů a dokumentovaly mýty, zvyky a rituály. V roce 1892 král Béhanzin před hrozící francouzskou okupací rozkázal spálit město i královské paláce. Většina památek však požár přežila.[8]
Basreliéfy se nacházely na zdech i na sloupech. Byly vyráběny ze zeminy z mravenišť smíchané s palmovým olejem a obarvené rostlinnými a minerálními pigmenty. V současnosti jsou originály reliéfů vystaveny v muzeu a v areálu byly nahrazeny kopiemi.[7]
Zapsání do seznamu UNESCO[editovat | editovat zdroj]
Jako uznání jedinečného kulturního významu tohoto komplexu zapsalo UNESCO v roce 1985 Královské paláce v Abomey na Seznam světového dědictví UNESCO jako kulturní památku podle kritéria iv.[1]
Poškození požárem[editovat | editovat zdroj]
Dne 21. ledna 2009 bylo mnoho budov královských paláců zničeno lesním požárem, ačkoliv se nezjistilo, kde požár vznikl. Důsledkem větru harmatán se požár rychle rozšířil a zničil slaměnou střechu a konstrukce několika okolních budov. Plameny zničily také královské hrobky králů Agongla a Ghéza a jejich manželek.[9]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Pohled na palác Simbodjiho po požáru v roce 1895 -
Tanec fonských žen během oslav -
Voodoo oltář v Abomey -
Jeden z královských paláců -
Královský palác krále Agoli-Agba
._-_Dance_of_the_Fon_f%C3%AAtiche-women.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Royal Palaces of Abomey na anglické Wikipedii.
- ↑ a b CENTRE, UNESCO World Heritage. Royal Palaces of Abomey. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Masterworks of man & nature : preserving our world heritage. Patonga, Australia: Harper-MacRae, 1992. 447 s. Dostupné online. ISBN 0-646-05376-0, ISBN 978-0-646-05376-9. OCLC 27135238
- ↑ Royal Palaces of Abomey, Benin Save Our History The History Channel. Accessed 14 January 2008
- ↑ BAKER, Jonathan. Rural-urban dynamics in francophone Africa. Uppsala: Nordiska Afrikainstitutet, 1997. 194 s. Dostupné online. ISBN 91-7106-401-X, ISBN 978-91-7106-401-1. OCLC 37716184 S. 85.
- ↑ PIQUÉ, Francesca. Palace sculptures of Abomey : history told on walls. Los Angeles: Getty Conservation Institute and the J. Paul Getty Museum, 1999. 116 s. Dostupné online. ISBN 0-89236-569-2, ISBN 978-0-89236-569-2. OCLC 41256437 S. 33.
- ↑ a b c History. www.epa-prema.net [online]. [cit. 2021-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-14.
- ↑ a b Visit. www.epa-prema.net [online]. [cit. 2021-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-11.
- ↑ COQUET, Michèle. African royal court art. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1998. 181 s. Dostupné online. ISBN 0-226-11575-5, ISBN 978-0-226-11575-7. OCLC 38295141 S. 70.
- ↑ CENTRE, UNESCO World Heritage. Devastating fire at the Royal Palaces of Abomey (Benin). UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Královské paláce v Abomey na Wikimedia Commons
