Kostel svatého Šimona a Judy (Buřenice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Šimona a Judy
v Buřenicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresPelhřimov
ObecBuřenice
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézečeskobudějovická
Vikariátpelhřimovský
FarnostKošetice
Statusfiliální kostel
Užívánínepravidelné
Současný majitelŘímskokatolická farnost Košetice
Zasvěcenísvatý Šimon a svatý Juda (doloženo k roku 1713)[1]
Architektonický popis
Stavební slohnovoromantismus
Výstavba2. polovina 13. století
Specifikace
Stavební materiállomový kámen, cihly
Další informace
AdresaBuřenice, ČeskoČesko Česko
Kód památky35780/3-2955 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Šimona a Judy se nachází na okraje návsi obce Buřenice v okrese Pelhřimov. Spadá pod košetickou farnost a od 3. května 1958 je kulturní památkou.[2]

Historie a popis[editovat | editovat zdroj]

Založení kostela se datuje do druhé poloviny 13. století. První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1352 a jedná se o údaj z rejstříku papežského desátku. Patronátní právo ke kostelu patřilo rodu Tluksů z Buřenic.[1]

Z původní stavby, u níž byla použita pozdní forma románského půdorysného typu, se zachoval gotický portál. Jedná se o jednolodní stavbu s plochým stropem, východní apsidou, triumfálním obloukem a hranolovou věží, jež byla v době baroka a poté v 19. století upravována.[3] Dnešní podoba pochází z roku 1912.[4]

Na buřenické faře působili ve středověku tito faráři: Mikuláš, Konrád Rubín z Řečice, Duchek, Přibík, Bušek ze Zruče, Jan z Pelhřimova, Mikuláš z Kaliště, Jakub z Buřenic, Zdeslav z Buřenic[pozn. 1] a Václav z Hořepníku.[1]

Hlavní oltář pochází ze druhé poloviny 16. století. Inventář byl doplněn o obrazy světců z 19. století.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdeslav z Buřenic se účastnil válečných taženích na straně Řádu německých rytířů a dokonce byl zajat v bitvě u Koronowa. V době husitských válek byl karlštejnským purkrabím.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d NEČADA, Václav. Topografie kostelní sítě a klérus řečického děkanátu do doby husitské. Brno, 354 [cit. 2024-01-16]. 2020 s. Diplomová práce. Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí práce Petr Elbel. s. 114-117. Dostupné online.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-16]. Identifikátor záznamu 147592 : Kostel sv. Šimona a Judy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. HEJHAL, Petr. Počátky středověké kolonizace české části Českomoravské vrchoviny. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 92 s. ISBN 978-80-210-6100-2. Kapitola Doba změn: 12. století - 1. polovina 13. století, s. 74. 
  4. a b Okres Pelhřimov. www.kostelycz.cz [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]