Kostel svaté Anny (Týnec)
| Kostel svaté Anny v Týnci | |
|---|---|
 Kostel sv. Anny v Týnci | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Dobrovice |
| Lokalita | Týnec |
| Souřadnice | 50°22′28,83″ s. š., 14°58′53,39″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | děkanství Dobrovice |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Současný majitel | farnost – děkanství Dobrovice |
| Zasvěcení | svatá Anna |
| Architektonický popis | |
| Architekt | František Maxmilián Kaňka a František Ignác Prée |
| Stavební sloh | pozdní baroko |
| Výstavba | 1725 |
| Specifikace | |
| Délka | 31,5 metrů |
| Šířka | 15 metrů |
| Umístění oltáře | na jihovýchod |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Na návsi, Týnec |
| Kód památky | 17450/2-1750 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický filiální[1] kostel svaté Anny v Týnci na chloumeckém hřbetu nad Dobrovicí je pozdně barokní sakrální stavba stojící na hřbitově odkud dominuje širokému okolí.[2] Hřbitov se nalézá v horní části obce pod původně barokním vrchnostenským dvorem. Od 1967 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel stojí v dominantní poloze na jižním úbočí Chlumu. Nechala jej postavit roku 1725 Eleonora z Valdštejna podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky a Františka Ignáce Préea.[2] Pozoruhodným motivem jsou sdružená okna, jejichž užití však může být druhotné.
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Dobrovice.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o jednolodní stavbu s výraznými bočními rizality. Nad západní částí kostela je věž. Kostel byl rozšířený roku 1778 o sakristii, která je na jeho jižní straně.[2]
Klenby kostela jsou plackové. V kostele je nástropní freska Nejsvětější Trojice.[2]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář pochází z roku 1735. Jeho autorem je zřejmě P. Vyšohlíd. Jedná se o portálový, sloupový oltář se starším obrazem sv. Anny ze 17. století. Obraz je z kapličky dobrovického zámku. Na oltáři jsou sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého. Kazatelna je z roku 1742. V kostele jsou obrazy Umučení Krista z roku 1824 a obraz svatého Jana Křtitele ze 17. století, který byl do kostela přenesen roku 1735 z Dobrovice. Dále je zde obraz sv. Františka Serafinského z roku 1735, který je umístěn v rozvilinovém rámci.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 47.
- ↑ a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Týnec /Mladá Boleslav/, s. 124.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 128090 : Kostel sv. Anny, Týnec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Anny na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve filiálním kostele sv. Anny, Týnec (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve filiálním kostele sv. Anny, Týnec na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Týnec, kostel sv. Anny
- Kostel sv. Anny v Týnci na webu Hrady.cz
