Kostel svaté Anny (Krupka)
| Kostel svaté Anny v Krupce | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Teplice |
| Obec | Krupka |
| Souřadnice | 50°41′2,96″ s. š., 13°51′39,06″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | teplický |
| Farnost | Krupka |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách |
| Současný majitel | Město Krupka |
| Zasvěcení | svatá Anna |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1516 |
| Specifikace | |
| Délka | 24 metrů |
| Šířka | 18,5 metrů |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 43694/5-2646 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřbitovní kostel svaté Anny je římskokatolický filiální kostel[1] v Krupce v okrese Teplice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2] Stojí na hřbitově v části města Libušín.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel byl postaven v roce 1516, ale nebyl využíván. V letech 1576–1624 sloužil evangelíkům, kteří jej částečně dostavěli v renesančním slohu. Později až do roku 1684, kdy byl opraven kostel Nanebevzetí Panny Marie, fungoval jako jediný městský kostel.[3] V devatenáctém a dvacátém století byl několikrát opravován, ale na počátku devadesátých let dvacátého století zůstal volně přístupný, a většina vnitřního zařízení zanikla.[4] Návštěvníkům je přístupný v otvíracích hodinách od května do září.[3]
- Duchovní správci kostela sv. Anny jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Krupka.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Dominantou kostela je protáhlý pětiboký presbytář s opěráky, ke kterému na západě přiléhá příčná loď. U její západní stěny stojí v ose presbytáře předsíň s odstupňovaným volutovým štítem a polokruhově ukončeným vstupem. Hladké fasády jsou členěné pouze hrotitými okny s kružbami. Strop je kazetový a podél dvou stěn příčné lodi se táhne dvouramenná dřevěná kruchta zdobená 24 malovanými výplněmi z poloviny šestnáctého století se starozákonními výjevy. Většina původních nástěnných maleb byla překryta a odkrytá zůstává pouze malba postavy Martina Luthera po straně vítězného oblouku,[5] která je jeho nejstarším dochovaným zpodobněním v Českých zemích.[4]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Zařízení tvořil renesanční oltář s řezbami Kalvárie v nástavci a Posledního soudu na predelle ze druhé poloviny šestnáctého století.[5] Barokní sochy svatého Petra a svatého Pavla z první poloviny osmnáctého století byly přemístěny do předsíně z kostela svatého Prokopa.[3] Kromě toho se v lodi nachází devět kamenných náhrobníků: dva nápisové a ostatní s erby a emblémy z doby po roce 1600.[5]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Na hřbitov se vstupuje renesanční branou z roku 1615 postavenou na náklady krupského obchodníka Georga Klippela.[3] Tvoří ji polokruhový vchod s pilastry, které podpírají římsu s vysokým rozeklaným volutovým štítem.[5] Na sever od kostela roste na hřbitově dub zimní chráněný jako památný strom.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 101.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 156018 : Kostel sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Kostel sv. Anny [online]. Město Krupka [cit. 2016-06-24]. Dostupné online.
- ↑ a b GRISA, Ivan. Kostel sv. Anny v Krupce [online]. Hrady.cz, 2008-05-27 [cit. 2016-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-28.
- ↑ a b c d Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Krupka, s. 153.
- ↑ AOPK ČR. Dub v Krupce [online]. [cit. 2016-06-24]. Dostupné online.
