Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Poděbrady)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Poděbradech | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°8′23″ s. š., 15°6′46″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Česká církevní provincie |
| Diecéze | diecéze královéhradecká |
| Status | Kostel |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1516 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 36915/2-1923 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, zvaný též Havířský kostel, je římskokatolický kostel v Poděbradech.
Kutnohorští havíři[editovat | editovat zdroj]
Kostel stojí mimo vlastní centrum Poděbrad, v levobřežní části města na místě, kde bylo v srpnu roku 1496 popraveno 10 ze 13 vůdců povstání kutnohorských havířů. Jelikož dle tehdejších zákonů nebylo možné jich na místě popravit více, byly poslední tři havíři odvezeni k popravě na Křivoklát. Jeden z nich se ale zachránil útěkem, informoval panovníka Vladislava Jagellonského, načež byl osvobozen mimořádným soudem a praví viníci potrestáni.
Poblíž kostela měl také stát tzv. Poděbradský dub, jehož větve podle legendy potřísnila krev popravených havířů a strom poté začal rodit zvláštní žaludy, znetvořené vodorovnými rýžkami (považované v lidové fantazii za těla havířů s useknutou hlavou). Dub shořel v roce 1777 po zásahu bleskem.
Historie kostela[editovat | editovat zdroj]
Původní dřevěný kostel, který byl v roce 1516 na místě popraviště postaven na popud pražského měšťana Ondřeje Prachovce, zničili v roce 1634 Švédové (starali se o něj dva poustevníci). V letech 1665–1666 na jeho místě vyrostl zděný jednolodní raně barokní kostel s barokním inventářem. Josef II. nechal kostel v roce 1784 zrušit a jeho vybavení prodat v dražbě, již o několik let později však byl obnoven, byť jen jako hřbitovní kaple.
V druhé polovině 19. století byl kostel, včetně interiéru, pseudogoticky upraven. Dekorativní průčelí kostela zdobí pseudogotický portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie v tympanonu od Bohuslava Schnircha z roku 1898. Pseudogotická okna zdobí figurální malby a vitráže malíře Adolfa Liebschera. Novogotický oltář a kazatelnu vytvořil Josef Kastner s žáky.
V letech 1921–1937 byl kostel propůjčen Církvi československé, která se poté přesunula do nového kostela v centru města. V roce 1964 byl kostel odsvěcen a převeden do majetku města Poděbrady. Inventář převzalo Polabské muzeum. Pro veřejnost je otevřen pouze příležitostně.
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Vedle kostela stojí hranolová zvonice se zděným přízemím a šindelovou střechou. Nejstarší zmínka o zvonici je z roku 1516, v roce 1921 budova vyhořela a ještě téhož roku byla obnovena. Také se tu nachází kamenná studna, která je jediným pozůstatkem zdejších železitých lázní. Vedle kostela stojí dlouhý inundační most z počátku 19. století, po kterém vede silnice první třídy směrem na Prahu a na druhé straně je jezírko Jordán, pozůstatek původního většího rybníka. Naproti vstupnímu portálu kostela začíná území Obory, původně založené císařem Ferdinandem I. Habsburským.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady: Průvodce po přírodních a historických zajímavostech města a okolí, po muzeích a místech, vztahujících se k významným osobnostem. Poděbrady: Polabské muzeum v Poděbradech, 1999.
- Kostely [online]. Římskokatolická farnost Poděbrady [cit. 2008-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-18.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
