Kopaniny (Aš)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kopaniny
Lokalita
Charaktervesnice
Obec
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel123 (2021)[1]
Katastrální územíKopaniny (3,54 km²)
Nadmořská výška673 m n. m.
PSČ352 01
Počet domů59 (2021)[2]
Kopaniny
Kopaniny
Další údaje
Kód části obce69256
Kód k. ú.669253
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopaniny (německy Krugsreuth[3]) jsou vesnice na západě České republiky, část města v okrese Cheb. Kopaniny jsou ve společném osadním výboru se sousední Doubravou.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kopaniny se nachází 5 kilometrů severovýchodně od Aše, mezi vesnicí Doubrava a obcí Podhradí. Ves je rozptýlená v údolí pod Kopaninským vrchem, v nadmořské výšce 645 metrů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kopaniny vznikly pravděpodobně již ve 12. století, ale první doložená zmínka pochází až z roku 1315, kdy vesnici vlastnili Feiltschové ze Sachsgrünu. Na přelomu 13. a 14. století patřila vesnice Neubergům. Později, během války rodu Neubergů z Chebem byly Kopaniny obsazeny chebskými. Dalším majitelem vsi se stali Zedtwitzové, kteří získali velký vliv na celém Ašsku po dlouhou dobu. Zedtwitzové vystavěli v Kopaninách hrad. Poté, co byl rozdělen majetek Zedtwitzů mezi několik rodových větví, staly se Kopaniny sídlem jedné z nich. Zdejší území Zedtwitzů se tehdy nazývalo Horní Podhradí, a Kopaniny byly jeho součástí.

V roce 1537 je zapsána zpráva o zámku v Kopaninách. Ten byl z části zbořen již v roce 1764. Po 2. světové válce se stali jeho majitelem Státní statky. Budova nebyla udržována a chátrala. V 70. letech byl zámek pro velmi špatný stav stržen, a dochována zůstala jen jedna jeho část, která je dnes pouze troskou.

V 19. století bylo u Kopanin zřízeno velké koupaliště, jež neslo název "Rudé moře". Bylo často navštěvovaným turistickým lákadlem lidí nejen z celého Ašska, ale také z německého Bad Elsteru. Toto koupaliště po roce 1945 zaniklo.

V letech 1869–1975 byla samostatnou obcí, ke které patřila v letech 1961–1975 Doubrava a od 1. ledna 1976 se vesnice stala součástí města .[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 885 obyvatel, z toho sedm Čechů, 831 obyvatel německé národnosti a 47 cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 151 obyvatel, 731 k evangelické církvi, tři byli bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů Kopanin[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 686 714 699 848 992 885 914 258 219 177 126 114 94 122 123
Počet domů 86 89 98 105 126 132 144 157 110 61 43 51 51 53 59
Do počtu domů v roce 1961 jsou zahrnuty počty domů v Doubravě

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 proběhlo tzv. 1. česko-německé lovecké troubení. Akce se zaměřila na hudební seskupení hrající na lovecké dechové hudební nástroje. Akce měla úspěch, proto se plánuje její další ročník.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  4. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-17]. Dostupné online. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Krugsreuth. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 1. 
  7. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Aš, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2023-04-06 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Pelant: Města a městečka Západočeského kraje, Západočeské nakladatelství, Plzeň 1988
  • Kolektiv autorů: Aš v zrcadle času, Městský úřad Aš, Aš 2005
  • Kolektiv autorů: Obce Ašska v proměnách času, Domovský spolek okresu Aš – Muzeum Aš, Aš 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]