Kasárna na Pohořelci
| Kasárna na Pohořelci | |
|---|---|
 Hlavní budova, fasáda na Pohořelci | |
| Poloha | |
| Adresa | Praha,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′14,6″ s. š., 14°23′16,1″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kasárna na Pohořelci, někdy zvaná také Hradčanská kasárna nebo kasárna Prokopa Holého, jsou komplex staveb v Praze na Hradčanech ohraničený ulicemi Pohořelec (na východní straně), Dlabačov (na jihu), Myslbekova (na západní straně) a Parléřova (na severu). Komplex tvoří několik novorenesančních budov na pozemku asi 2 ha (č.p. 120, 121 a 122 katastrálního území Hradčany), patřících do správy Ministerstva obrany.
Historie a popis[editovat | editovat zdroj]
V místech nad Pohořelcem proti areálu Strahovského kláštera jako součást pražského opevnění stávala nová Strahovská brána. Ta byla vystavěna v letech 1619 a 1620 nákladem malostranského primase Baltazara Globice, stoupence Fridricha Falckého, jehož znaky byly umístěny na bráně. Později tu stával také dům, který patřil sochaři Ignáci F. Platzerovi).[1]
Koncem 19. století došlo na západním konci Pohořelce k zásadním úpravám, mj. k proražení Keplerovy ulice. Domy čp. 117 a 118, navazující na Kučerův palác a tvořící pokračování severní fronty pohořeleckého náměstí, byly zbourány. Další, tehdy nárožní dvoupatrový dům čp. 120, zakoupila v roce 1873 pražská obec pro ubytování jednoho praporu zeměbrany; tento dům byl základem budoucího komplexu několika volně stojících vojenských budov, který tu následně postupně vznikl v letech 1873 až 1899:[2]
- hlavní budova (čp. 121), obracející se na Pohořelec a postavená v letech 1890–1893 podle návrhu architekta Jindřicha Fialky; je čtyřkřídlá, s dvoupatrovým hlavním průčelím, které je symetrické, má 17 os a uprostřed je zvýrazněno trojosým rizalitem zakončeným nahoře balustrovou atikou a štítem s hodinami,
- kancelářská budova (prostřední ve frontě do Dlabačova), má půdorys ve tvaru E, hlavní průčelí má 13 os a střední trojosý rizalit,
- hlavní kasárenská budova na rohu Dlabačova a Myslbekovy ulice, čp. 120/2, hlavní fasáda do Dlabačova je opět dvoupatrová, má 31 os s výrazně vystupujícími trojosými rizality uprostřed a v nárožích,
- jednopatrová ubikace v severozápadním cípu areálu (nároží Myslbekova–Parléřova), s půdorysem ve tvaru E,
- dvoupatrová ubikace na severní straně Parléřovy ulice (čp. 122), po demolicích v letech 1930 a 1931 jediný dochovaný z původně 10 objektů postavených na této straně ulice,
- přízemní vozovna na jižní straně Parléřovy ulice (nyní garáže),
- přízemní skladiště na západní straně dvora (Myslbekova čp. 120/2).
Kolem východní a jižní strany komplexu vede tramvajová trať, v úzkém místě mezi rohem kasáren a kolejemi byl v 50. letech 20. století zřízen průchod pro pěší.
Po vybudování kasáren tu byl umístěn nejprve v letech 1889–1915 Zeměbranecký pěší pluk č. 8, později v letech 1921–1923 Protiletadlový dělostřelecký pluk 151, v letech 1923–1938 Dělostřelecký pluk 151 a v letech 1933–1937 také Dělostřelecký pluk 154. V letech 1957–1961 tu byl dislokován 2. letecký spojovací pluk.[3] Od roku 1956 tu bylo také sídlo Armádního uměleckého souboru (dva roky základní vojenské služby tu absolvavali například herci Jan Čenský a Miroslav Vladyka).[4]
Ministerstvo obrany uvažuje o rekonstrukci objektu;[4] s tím souvisí i vyřešení dopravních opatření v oblasti Pohořelce.[5] V současné době (2022) je objekt nevyužitý.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Poche (1985), s. 294
- ↑ Vlček (2000), s. 343
- ↑ Praha, Kasárny Prokopa Holého : Vojenské objekty. Valka.cz [online]. 2011-09-02 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Zazdí průchod na Pohořelci, lidé budou v pasti - Metro.cz. iDNES.cz [online]. 2017-10-26 [cit. 2023-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo obrany žádá o změny na Pohořelci | PRAHA | Zprávy | PRAHA TV. prahatv.eu [online]. [cit. 2023-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Hradčanská kasárna Prokopa Holého | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2023-05-29]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl II. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 861.
- Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 294.
- VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 521 s. ISBN 80-200-0832-2. S. 342–344.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradčanská kasárna Prokopa Holého na Wikimedia Commons
