Karol Pollak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karol Pollak
Narození15. listopadu 1859
Sanok
Úmrtí17. prosince 1928 (ve věku 69 let)
Bílsko-Bělá
Místo pohřbeníBílsko-Bělá
Povoláníinženýr
Oceněnídůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karol Franciszek Pollak (15. listopadu 1859, Sanok17. prosince 1928, Krakovská Bělá) byl polský elektrotechnik, podnikatel a vynálezce, přezdívaný „polský Edison.[1].

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do polské rodiny českého původu, jeho otec Karol Pollak st. (1818–1880) se narodil v Brně.[2] Do roku 1922 pracoval v Londýně, Berlíně a Paříži. V Berlíně vystudoval elektrotechniku.[3]

S manželkou Marcelou, roz. Wścieklica, provd. Abakanowicz (1858–1933) měl syna Karola (1890–??).[4][5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Založil továrny na výrobu akumulátorů ve Frankfurtu nad Mohanem a Vídni, po návratu do Polska se roku 1923 rozhodující měrou podílel na zahájení výroby akumulátorů v Bělé.[3]

Za své objevy získal na Světové výstavě v Paříži 1889 stříbrnou medaili a celkem obdržel 98 patentů. Věnoval se především výzkumu galvanických článků a akumulátorů. Mezi jeho objevy patří např. olověné jádro s žebrováním, různé konstrukce a technologické postupy výroby akumulátorů; byl mj. držitelem patentu na výrobu olověných akumulátorů[3]. Jako první navrhoval použití usměrňovacího diodového můstku[6], později známého jako Graetzův můstek. V roce 1896 vynalezl elektrolytický kondenzátor[7].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]