Karel Horák (1873)
| Karel Horák | |
|---|---|
 Karel Horák (cca 1905) | |
| Narození | 6. srpna 1873 Cheznovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 8. září 1940 (ve věku 67 let) Klatovy  Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Klatovech |
| Národnost | česká |
| Alma mater | průmyslová škola v Praze |
| Povolání | stavebník |
| Choť | Marie Horáková |
| Příbuzní | Karel Horák ml. (syn) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Horák (6. srpna 1873 Cheznovice[1] – 8. září 1940 Klatovy[2]) byl český architekt a stavitel, významný měšťan Klatov, který, především zde, podnikal ve stavebnictví. V Klatovech jeho firma vystavěla celou řadu významných veřejných i soukromých staveb, většina z nich před rokem 1920 vznikla ve stylu florální secese.
Život[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
.jpg)
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Cheznovicích u Rokycan do rodiny mlynáře Jana Horáka. Vychodil obecnou školu, poté pracoval jako zedník, v letech 1889 až 1893 vystudoval průmyslovou školu v Praze. Následně byl zaměstnán v několika stavebních kancelářích. Složil stavitelské zkoušky a roku 1898 založil vlastní stavební podnikatelství v Lounech.
Klatovy[editovat | editovat zdroj]
Okolo roku 1901 se Horák přesunul do Klatov, kde získal několik lukrativních zakázek na stavbu několika městských veřejných budov. V Klatovech se tím podnikatelsky zavedl, usídlil se zde s rodinou a stal se předním městským stavitelem, který zpracovával ty největší a nejprestižnější zdejší stavby. Dále jeho firma prováděla realizace v Lounech, Karlových Varech a na dalších místech. Roku 1911 zakoupil od Dr. Maška cihelnu v Lubech u Klatov, tou samozásobil stavební činnost firmy materiálem. Firma také spolupracovala například s v Klatovech působícím pražským architektem Josefem Fantou. V roce 1910 byla dokončena klatovská sídelní vila rodiny Horákovy (Kličkova ul.).
Ruské legie[editovat | editovat zdroj]
S vypuknutím první světové války narukoval Horák do rakouské armády a byl se svou jednotkou dopraven do Haliče na východní frontě. Zde se účastni bojů o rakouskou pevnost Přemyšl, zde padl do ruského zajetí. Záhy nato se přihlásil do nově vznikajících československých legií v rámci carské armády a bojoval na východní frontě. Po listopadové bolševické revoluci roku 1917 a následného separátního míru Ruského impéria a mocností Trojspolku se Horák účastnil tzv. Sibiřské anabáze, kdy se legie musely zdlouhavě vracet do vlasti po železnici přes celou Sibiř. Poté, co Horák a ostatní legionáři dorazili do Vladivostoku, zamířili přes Japonsko, Čínu a Indii zpět do Čech, kam dorazili během roku 1920. Kvůli nemožnosti korespondenčního kontaktu se Horák až po návratu dozvěděl, že jeho manželka Marie zemřela roku 1916.
Československo[editovat | editovat zdroj]
Karel Horák nadále pokračoval v úspěšné podnikatelské činnosti. Byl též veřejně činný a zapojoval se do klatovského společenského i politického života. Svou cihelnu v Lubech modernizoval na kruhovou. Roku 1929 vystavěla jeho firma moderní funkcionalistickou sídelní vilu, kam se rodina Horákova přestěhovala. Vedle veřejných a soukromých staveb získalo Horákovo stavitelství, i díky svým válečným zkušenostem a zásluhám Karla Horáka, ve 30. letech 20. století několik armádních stavebních zakázek pro stavbu kasárenských a technických armádních budov, mj. tzv. řopíků, menších pěchotních bunkrů budovaných u hranic s Německem jakožto součást obranného opevnění Československa. Roku 1938 pak Karel Horák odešel do penze a vedení firmy převzal syn Ing. Karel Horák mladší.
Z plánovaného počtu 75 bunkrů bylo dokončeno celkem 59 objektů. Druhá linie byla označena jako Úsek 176. Naplánováno bylo 47 bunkrů, dokončeno bylo 14 objektů. Další pokračování prací ukončily události související s tzv. Mnichovskou dohodou a záborem Sudet Německou říší. Většina objektů byla následně německou armádou odstřelena.
Úmrtí[editovat | editovat zdroj]
Karel Horák zemřel 11. září 1940 v nemocnici v Klatovech ve věku 67 let. Tělo bylo uloženo v rozsáhlé rodinné hrobce na městském hřbitově v Klatovech. Autorem návrhu hrobky je architekt Josef Fanta, sochařskou výzdobu vytvořil Čeněk Vosmík.
Po smrti[editovat | editovat zdroj]
Po převzetí moci ve státě komunistickou stranou v Československu v únoru 1948 byla firma znárodněna a začleněna pod Okresní stavební podnik.
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Oženil se s Marií Horákovou (1877–1916). Nejstarší syn Karel mladší (1899–1965) převzal rodinnou firmu.
Vybrané realizace firmy[editovat | editovat zdroj]
- Městská spořitelna, Klatovy, (1903)
- Obecná měšťanská škola chlapecká, Husovo náměstí, Klatovy (1904)
- Přestavba městské radnice, Klatovy
- Přestavba městské sokolovny, Klatovy
- Budova městského soudu, Klatovy, (spolu s Václavem Nekvasilem)
- Sokolský stadion pod Hůrkou, Klatovy (podle návrhu stavitele Václava Beneše)
- Budova okresní správy, Klatovy (spolu s firmou V. Beneš)
- Vlastní rodinná vila, Kličkova ul., Klatovy (1910)
- Salzmannova vila, Hostašova 152, Klatovy (1906, podle návrhu Josefa Fanty)
- Vila Václava Kusého, Klatovy, (1906)
- Vila, Dvořákova 206, Klatovy, (1906)
- Sedláčkova vila, Národních Mučedníků 157, Klatovy, (1909)
- Sporova vila, Cibulkova 216, Klatovy (1909)
- Vila Petra Götze, Šmeralova 158, Klatovy, (1910)
- Nové budovy Strojírny a slévárny Leopold Schifauer, Klatovy, (1910–1914)
- Budova Legiobanky, Husovo náměstí, Louny
- Nové budovy koželužské továrny B. Singer, Klatovy
- Nové budovy textilky I. I. Bruml, Klatovy
- Budova gymnázia, Karlovy Vary
- Budova internátu, Karlovy Vary
- Objekty opevnění ČSR v úseku E-26 Klatovy, Klatovsko (1937–1938, nedokončeno)
- Kasárna, Domažlice (30. léta 20. století)
- Kasárna, Rakovník (30. léta 20. století)
- Vojenské objekty, Jince (30. léta 20. století)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mýto
- ↑ Náhrobek rodiny stavitele Karla Horáka v Klatovech » Centrum pro dějiny sochařství. www.socharstvi.info [online]. [cit. 2020-10-24]. Dostupné online.
