Kamenický kopec
| Kamenický kopec | |
|---|---|
 Kamenický kopec ze zákupského náměstí | |
| Vrchol | 436 m n. m. |
| Prominence | 113 m ↓ V od Kamenice |
| Izolace | 4,3 km → Brnišťský vrch |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Ralské pahorkatiny |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Ralská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Cvikovská pahorkatina / Velenická pahorkatina / Kamenická část[1] |
| Souřadnice | 50°41′20″ s. š., 14°40′14″ v. d. |
  Kamenický kopec | |
| Hornina | čedič |
| Povodí | Ploučnice |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamenický kopec či vrch (německy Kamsberg[2]) má dva vrcholy. Původně vyšší na západě je těžbou čediče narušený, po odtěžení vrcholu nyní měří zhruba 436,5 m n. m. Druhý vrchol nepatrně nižší více na východě je hustě porostlý vzrostlým lesem.[3] Celý masiv kopce leží mezi městem Zákupy a připojenou vesnicí Kamenice, je téměř celý zalesněn a dobře přístupný po řadě cest.
Vznik vrchu[editovat | editovat zdroj]
Geologická minulost[editovat | editovat zdroj]
Okolní krajina patří do Zákupské pahorkatiny, která sestává z horizontálně uložených sedimentárních hornin České křídové tabule proťatých miocenními vyvřelinami. Při formování Oherského prolomu se během miocénu (zhruba před 23 milióny lety) začaly křídovými vrstvami prodírat sopečné hmoty a vytvářet na východní straně prolomu sopky Českého středohoří. Pískovcem provřelý čedič tak dál vzniknout všem zdejším výrazným kopcům. Dnešní geomorfologie je výsledkem eroze během posledních 10 miliónů let.[4] Kamenický kopec je vulkanického původu, jedná se o vulkán typu maar - diatréma. Těleso diatrémy je vyplněné explozivní brekcií, prochází jím skupina žilných těles a je přikryto pozůstatkem ztuhlého lávového jezera.[5]
Mezinárodní výzkum[editovat | editovat zdroj]
V květnu roku 2016 zkoumal geologickou minulost Kamenického vrchu mezinárodní tým vědců z Francie, Spojených států a České republiky. Vulkanologové z České geologické služby, americké New Mexico Highlands University a francouzské Université Blaise Pascal zde zkoumali vznik této sopky a tzv. maaru odkrytého lomem. Uvedený tým již předtím spolupracoval na předešlých výzkumných projektech v České republice, konkrétně při studiu vzniku vrchů Trosky a Zebín na Jičínsku.[6]
Lom na kopci[editovat | editovat zdroj]
V období mezi roky 1900 až 1979 (přibližně) byl v provozu kamenolom. Kolem roku 1949 patřil pod podnik Československé státní silnice Liberec, poté byl předán do správy státního podniku Severočeský průmysl kamene, který byl několikrát přejmenován.
Postupně došlo k odtěžení špice kopce a k zničení někdejší zahradní restaurace a vyhlídky na vrcholu. Původně výška činila 466 metrů, po odtěžení je zhruba o 25–30 metrů nižší. O 20 metrů dál se nachází menší vrchol 435 metrů n. m. a jeho výška bývá na některých mapách uváděna.[7] je Ve svahu přivráceném k Zákupům byla odtěžena část hornin, nahoře byly násypky a řada obslužných staveb. Lom obnažil sloupce čediče podobné známým varhanům na Panské skále, jsou však nestejné. Některé jsou svislé, jiné horizontální, tedy zřejmě z různých etap tuhnutí magmatu. Pokračující erozí a vlivem prorůstání terénu křovinami a stromy zarůstá jak lom, tak se snižuje i vrchní okraj skal.
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Na horní partie kopce bez zřetelného vrcholu žádná značená trasa nevede, cesta k hornímu nezpevněnému okraji lomu je riskantní. Kolem masivu kopce a po všech svazích je vedena řada lesních cest. K výsypkám pod lomem byla vybudována poblíž kaple svatého Josefa příjezdová komunikace pro nákladní automobily, je dobře zachovalá.
Naučná stezka[editovat | editovat zdroj]
Ze Zákup, kde je též vedena zeleně značená turistická trasa ke Svojkovu,[8] byla ke svahům kopce vytvořena roku 2005 lesnická naučná stezka. Jedna její větev vede do svahu po asfaltové komunikaci až k barokní kapli svatého Josefa z roku 1698, další údolím Kamenického potoka a při Svitávce. Četné informační panely na trase podávají informace i ke kopci včetně lomu.
Další údaje[editovat | editovat zdroj]
Hlavní část kopce včetně lomu a nejvyšších partií patří do katastru Zákupy 790 567. Část severních a východních svahů do katastru Kamenice u Zákup 652 534.
O vlastnictví lesů na Kamenickém kopci zahájilo v roce 2013 město Zákupy soudní spor se státní firmou Lesy ČR.[9]
Povodí[editovat | editovat zdroj]
Vody z kopce stékají na severu do Kamenického potoka, na jihu do vodotečí napájejících Malý a pak Velký zákupský rybník známější jako Zákupské koupaliště. Vše se stéká do Svitávky, která je pravostranným přítokem Ploučnice.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ Kamenický kopec - "Kamsberg", 100 Jahre später [online]. [cit. 2020-03-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.
- ↑ ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Horopis, s. 6.
- ↑ GODÁNY, Josef, et. al. Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje. 1. vyd. Praha, Liberec: Česká geologická služba, Liberecký kraj, 2019. 259 s. Dostupné online. S. 187–188. PDF.
- ↑ JELÍNEK, Jiří. Vědci z Ameriky a Francie zkoumají sopku u Zákup. Českolipský deník [online]. Vltava Labe Press, 2016-05-17 [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Povídání o Zákupech, str. 6
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
- ↑ Nikola Bursová. O lesy na Kamenickém vrchu bojují Zákupy před soudem. Českolipský deník [online]. 2013-10-13 [cit. 2013-11-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenický kopec na Wikimedia Commons - Vizualizace geologického vývoje vrchu na videu České geologické služby
- Katastrální mapa
- Historie na webu Euroviakamenolomy Archivováno 18. 6. 2014 na Wayback Machine.
