Kôpky

Kôpky
	Kôpky od západu
Vrchol	2354,2 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°10′4″ s. š., 20°5′2″ v. d.
	Kôpky
Hornina	žula
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kôpky tvoří dlouhý hřeben, který vybíhá z Těžkého štítu. Turistům jsou známé z výstupu od Popradského plesa na Rysy, nejprve vpravo nad hlavou, pak od Chaty pod Rysy vidět už jen nejvyšší Velkou Kôpku.

Topografie[editovat | editovat zdroj]

Dvě nejvyšší vyvýšeniny hřebene jsou Velká Kôpka (2354,2 m) a Malá Kôpka (2343,2). S Ťažkým štítem jsou propojeny hřebenem Dračích pazúrikov, od nich je Velká Kôpka oddělena štrbinou pod Kôpkou. Ve vlastním hřebenu se za Velkou Kôpkou nachází: Zadní popradská lávka, Zadní popradský zub, Prostrední popradská lávka, Přední popradský zub, Přední popradská lávka a Malá Kôpka. Z ní vybíhá na jihozápad boční hřeben: Sedm popradských Mnichov. Na jih k Popradskému plesu pokračuje Popradský hřeben a v něm šest Popradských věží.

Několik zajímavých výstupů[editovat | editovat zdroj]

1908 Prvovýstup ze Štrbiny pod Kôpkou O. E. Meyer a G. Zindler, exponované, II, v sestupu. V ten samý den absolvovali i hřeben Popradských věží, II.
1908 Prvovýstup hřebenem Sedmi popradských Mnichov na Malou Kôpku, H. Wirth a J. Franz, II-III.
1913 Zimní prvovýstup na Velkou Kôpku Gy. Hefty a Gyula Komarnicki.
1956 Prvovýstup západní stěnou M. Jílek a M. Varga,

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Zľava Ťažký štít, dvojvrcholová Vysoká a Kôpky.
V popředí Mengusovský Volovec, uprostřed Kôpky s Popradským hrebeňom, vzadu Končistá, vpravo Tupá.
To samé plus Veľké Hincovo pleso a vlevo Rysy.
Kôpky, vlevo od nich sněhové pole v Dolinke pod Váhou, nad nímu Ťažký štít.
Pod skupinou Vysokej vlevo dolu Popradský hrebeň.
Popradské veže nad Dračím plesom.
Sedem Popradských mníchov a Popradský hrebeň nad Chatou pri Popradskom plese.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kôpky na slovenské Wikipedii.

F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 1. díl, Olympia 1977.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kôpky na Wikimedia Commons
Východní stěna Kôpky Archivováno 26. 6. 2020 na Wayback Machine.
Popis a nákres normálka
Zimní záběr

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)