Josef Klenka
| Josef Klenka | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. dubna 1853 Vilémov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. července 1932 (ve věku 79 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Povolání | pedagog, učitel a publicista |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Klenka (1. dubna 1853 Vilémov u Golčova Jeníkova[1] — 19. července 1932 Praha) byl český středoškolský učitel tělocviku, funkcionář Sokola a propagátor sportovních her. Zakládal a jako první náčelník vedl podbělohorskou sokolskou župu. Organizoval II. všesokolský slet r. 1891. Založil Spolek pro pěstování her mládeže a Svaz spolků a přátel pro hry. Byl autorem příruček pro cvičitele a dalších publikací v oblasti tělesné výchovy.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 1. dubna 1853 ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Navštěvoval obecnou školu v Čáslavi, reálku v Jihlavě a učitelský ústav v Hradci Králové. Jeho první zaměstnání bylo jako učitel v Kutné Hoře, kde rovněž vstoupil do Sokola. V roce 1875 složil ve Vídni zkoušky z tělocviku pro střední školy a přestěhoval se do Prahy, kde přijal místo asistenta v Malýpetrově tělocvičném ústavu.[2]
V Praze se znovu zapojil do sokolského života. Byl dlouholetým náčelníkem organizace na Malé Straně. Účastnil se výpravy do Paříže r. 1889 a zájezdů na Moravu a do Lvova. Zakládal Podbělohorskou župu[p 1] a rovněž se stal jejím prvním náčelníkem. Roku 1891 organizoval II. všesokolský slet;[2] za jeho zdařilý průběh uspořádali další sokolští představitelé slavnostní večer na Klenkovu počest.[3]
V 90. letech založil Spolek pro pěstování her mládeže a Svaz spolků a přátel pro hry.[2] Mimo jiné upravil pravidla pro házenou (dnes národní házená).[4]
Po úmrtí dcery odešel z veřejného života a nadále se věnoval jen výuce tělocviku. Roku 1911 byl jmenován zemským inspektorem tělesné výchovy pro střední školy. Do důchodu odešel v roce 1924.[2]
Ve své činnosti usiloval o rovnováhu tělesné a duševní přípravy školní mládeže.[5] Do vysokého věku si zachoval obratnost a pružnost.[6] Současníci si ho vážili pro pevný charakter, jemné chování ve společnosti[5] a skromnost.[2] S úctou na něj vzpomínali i bývalí žáci, např. na staroměstské reálce.[7]
Zemřel 19. července 1932 v Praze,[2] pohřben byl na Vinohradském hřbitově za účasti sportovních a sokolských představitelů.[8]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Klenka byl autorem řady příruček pro cvičitele a učitele tělocviku. Patří k nim:[9]
- Cvičení s tyčemi (1892 s reedicí)
- Cvičební večery na kruzích : sbírka cvičení pro cvičitele jednot sokolských (1893)
- Cvičení s kuželi (1895 s reedicemi)
- Pravidla hry Lawn Tennis (1896)
- Pravidla hry kopaný míč [foot-ball] (1897)
- Methodika tělocviku sokolského (1898)
- Cvičení na hrazdě : sbírka cvičení pro cvičitele dorostu jednot sokolských a pro učitele tělocviku škol středních (1900)
- Cvičení na bradlech : sbírka cvičení pro cvičitele dorostu jednot sokolských a pro učitele tělocviku škol středních (1909)
- Hygienický význam her (1909)
- O hříšti (1910)
- Atlas nástěnných tabulí tělocvičných správného držení těla (1912; spoluautoři: Antonín Benjamin Svojsík, František Cína Jelínek)
- Pořadové cviky vojenské (1915)
- Povely k pořadovým cvikům vojenským (1915)
- Klíč značek map speciálních a generálních (1916)
- Orientace či umění, jak vyznati se v krajině (1916)
- Chůze a cviky pochodové (1917)
- Podbíjená americká : [Volley-Ball] (1920)
- Cvičení s krátkými švihadly (1923)
- Cvičení v běhu pro žáky škol národních (1924)
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Podbělohorská sokolská župa zahrnovala území středních Čech na západ od Prahy; např. v roce 1892 ji tvořily jednoty ve městech Beroun, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Kladno, Košíře, Podbaba, Praha-Holešovice, Praha-Malá Strana, Radotín, Rakovník, Smíchov, Nové Strašecí, Unhošť, Zbraslav a Žebrák. Viz VANÍČEK, Jindřich. Sborník Sokolské župy podbělohorské. Praha: Sokolská župa podbělohorská, 1892. 104 s. Dostupné online. Kapitola Přehledná tabulka Sokolské župy Podbělohorské za r. 1891, s. 30–33.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Klenka na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Klenka
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených ve Vilémově, sign. 3059, ukn 10496, str.175. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Josef Klenka mrtev. Národní listy. 1932-07-20, roč. 72, čís. 199, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-24].
- ↑ Čestný večer na počest br. J. Klenky. Národní listy. 1891-07-25, roč. 31, čís. 202, s. 2. Dostupné online [cit. 2012-02-24].
- ↑ Národní házená - historie (www.sportovni.net). www.sportovni.net [online]. [cit. 2012-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-25.
- ↑ a b VRZÁN, V. Ještě za prof. Josefem Klenkou. Národní listy. 1932-07-27, roč. 72, čís. 145, s. 4. Dostupné online [cit. 2012-02-24].
- ↑ REMMELGAS, Magda. Vzpomínka Estonky na prof. Josefa Klenku. Národní listy. 1932-07-22, roč. 72, čís. 201, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-24].
- ↑ Za člověkem zlatého srdce…. Národní listy. 1932-07-21, roč. 72, čís. 200, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-24].
- ↑ Rozloučení s prof. Josefem Klenkou…. Národní listy. 1932-07-23, roč. 72, čís. 202, s. 3. Dostupné online [cit. 2012-02-24].
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR
